Recenze: Bůh s námi – od defenestrace až k Bílé hoře

Měli přemýšlet nad tím, koho vyhazují z okna.
 
 
To je ponaučení, které si odnášejí postavy z nového historického snímku České televize věnující se zlomovým událostem 17. století. Tvůrci vyprávějí příběh, který v sobě zahrnuje hned několik klíčových momentů naší historie, od pražské defenestrace přes třicetiletou válku a bitvu na Bílé hoře až po popravu 27 českých pánů. Už z toho je jasné, že film si klade za ambice odvyprávět v pouhých sedmdesáti minutách přehnaně mnoho rozsáhlých dějinných události. To se mu však vymkne z rukou, obdobně jako jistým pánům ona defenestrace. Díky přehršli událostí i postav je příběh poněkud nepřehledný a ocitá se na pomezí chaosu a koukatelnosti.

A to je škoda, protože tvůrci v čele s režisérem Zdeňkem Jiráským a scenáristou Pavlem Kosatíkem, měli před sebou poměrně zajímavé téma, které se jim však nepovedlo dostatečně srozumitelně adaptovat. Události, kterými se snímek zabývá, patří mezi jedny z klíčových v dějinách Česka, je důležité o nich mluvit, převedení na plátna však mohlo být poněkud povedenější. Kromě překombinování několika témat, jsou mínusem i chabě napsané postavy, které z větší části iritují. Vypravěčský hlas Terezy Hofové coby Zuzany Alžběty Thurnové, manželky protagonisty, má působit informativně a nejspíše dodat příběhu jakýsi romantizující nádech, v závěru je však spíše rušivá a kazí celkový dojem z podívané.

Nejvýraznější a nejdůležitější je Karel Dobrý coby Jindřich Matyáš Thurn.Ani ostatní herci a jejich postavy příliš nepomáhají výsledné úrovni snímku, není to však jejich chyba. Na vině jsou spíše tvůrci a jejich pokyny. Samotní herci na tom nesou minimální podíl, z jejich výkonů je znát, že se snažili o kvalitní přednesy, a to se jim musí nechat. Asi nejvýraznější a nejdůležitější je Karel Dobrý coby Jindřich Matyáš Thurn, hlavní strůjce defenestrace a následujících událostí. Ten, ač je hlavní postavou, nemá moc dialogu a jeho výkon spoléhá spíše na jeho řeč těla a výrazy ve tváři, které jsou však převážně pořád stejné, strnulé a vyděšené. Navíc tvůrci opravdu hodně využívají těsného přibližování na obličeje jednotlivých postav, účel toho však zůstává skryt a působí to spíše zmatečně a zvláštně. Tak se stává, že ústředním motivem jsou pocity a obličejová mimika jednotlivých postav, spíše než samotný děj. Což vede k tomu, že herci, mezi které patří ještě Ondřej Malý, Eva Josefíková, Štěpán Kozub či Sára Sandeva, ztrácí možnost podat kvalitnější výkony.

Co je, však ve snímku velmi kvalitní jsou dobové kostýmy a autentické prostředí, kde se příběh odehrává. Šaty herců jsou opravdu propracované a je znát, že si jejich autoři dali práci s tím, aby vypadaly co nejvěrohodněji. I když občas působí trochu kýčovitě, tak je evidentní, že to bylo dílčím záměrem. Stejně působivé je i prostředí, kdy se architekti snažili zachytit co nejvíce detailů.

Bůh s námi je na jednu stranu opravdu detailní, na druhé straně zůstávají některé věci nedořečené. Je to tak ve výsledku spíše historické drama s romantizujícími prvky než čisté odvyprávění událostí. Chaotický vypravěčský styl, nadužívání přiblížených záběrů na obličeje postav, chabé herecké přednesy, to vše strhává celkovou úroveň. A vzhledem k tomu, že jde o film, který vznikl k významnému 400. výročí defenestrace a třicetileté války, tak tomu zkrátka zobrazení daných událostí není příliš adekvátní.
 
 

Pojď, dáme si společnou koupel Matyáši.

Já ale musím do války ženo!

Tak dobře, když si nedáš říct…