“Spík ingliš.”
To je asi nejčastější věta, která v tomto snímku zazní. A když už teda všichni spík ingliš, tak to není žádná sláva. To by ovšem nevadilo, záměrem přeci jen není perfektní angličtina, kdyby se film i jeho tvůrci nebrali tak příšerně vážně. I když by vůbec neměli. Rozhodně ne v případě tohoto “díla”. Když nic jiného, tak by mu aspoň prospělo trochu nadhledu ze strany tvůrců/ herců a méně serióznosti. Pokud se totiž na snímek podíváme s odstupem, má představovat takovou “trochu” absurdní satiru.
Skupina českých “průzkumníků” se vydává na misi na planetu Mars.A satiru na co vlastně? K tomu je potřeba uvést film do kontextu, pro lepší pochopení. Píše se rok 2118. Skupina českých “průzkumníků” se vydává na misi na planetu Mars. Slovo průzkumník je zde v uvozovkách hned ze dvou důvodů. Za prvé vlastně skoro nikdo z nich není astronautem, nebo podobným odborníkem na Mars. Posádka se skládá ze šesti členů: kapitána, jeho poručíka, psycholožky, zbohatlíka, co to celé financuje, jeho snoubenky (kterou si na Marsu hodlá vzít, protože jí špatně rozuměl, když vyslovila přání, že chce svatbu v Marseilles…) a v neposlední řadě tak trochu zvláštní sociálními sítěmi posedlé slečny, které mají za to, že jsou v jakési reality show a vlastně vůbec nejsou na Marsu (?!). No, a za druhé tu vlastně v závěru nic neprozkoumají (spoiler). Zpátky ale k ději! Tato povedená šestice se tedy nějak ocitá na Marsu (film začíná už v momentě dávno po přistání, kdy hledají stanici, kterou tu nechali předkové). Když tedy najdou zmíněnou stanici, ubytují se (za kapitánových neustálých připomínek, aby “spík ingliš”) a dobrodružství začíná. Objevují zde i robota jménem Bot, kterého postavil kapitánův otec, v jehož stopách se kapitán pokouší pokračovat. Mezitím se pomalu odkrývají divné stránky členů posádky a vlastně v zásadě zjišťujeme, že poslat lidi (a jmenovitě Čechy) na Mars by byl hodně špatný nápad.
To přesně byla prvotní myšlenka režiséra Benjamina Tučka, který se spolupodílel i na scénáři s Terezou Nvotovou. Nebo to aspoň vyplývá ze slov samotných autorů. Jejich závěrečný výtvor o tom však moc nevypovídá. Tvůrci se evidentně snažili vytvořit jakousi satiru na to, jak by to vypadalo, kdyby se lidé opravdu ocitli na Marsu. Samotný příběh o tom však bohužel moc neříká. Nadějný a zajímavý nápad tak byl podkopán špatnou realizací, která neuspěla ve skoro všech ohledech.
Za prvé jde o samotný děj, který je takový unylý a v závěru o ničem. Je tu znát záměr o intelektuální konec s hlubokou pointou o tom, jak lidský zásah do přírody je prostě špatný a nikdy nekončí dobře. Výsledný počin však minul metu, a tak se nám tu místo tohoto zjeví nesmyslný nudný příběh, který se strašně vleče (i když má pouhých pětaosmdesát minut) a postrádá jakýkoliv smysl. Konec filmu je vyvrcholením celé této absurdnosti a nepřináší nám žádné ucelené ukončení a vysvětlení, co to vlastně všechno mělo znamenat. Místo toho si to asi máme domyslet sami. Celá podívaná tak zkrátka postrádá větší smysl.
O nic lépe na tom nejsou ani herci, jejichž snahy se ztrácejí ve směsici nesmyslnosti, kterou Mars je. V sedmi hlavních rolích se zde objevili Petra Nesvačilová, Tereza Nvotová, Halka Třešňáková, Ondřej Doule, Jiří Havelka, Tomáš Jeřábek a Petr Prokop. Ani jeden z herců nepodává nijak výrazný výkon. Zaujme možná akorát Ondřej Doule coby robot Bot, který dobře ztvárnil esenci neemočního androida. Krom toho tu však nehledejme žádné obdivuhodné výkony. To, co podávají ostatní herci, jsou plytké a nepříliš povedené výkony, které nejspíš mají působit humorně, ale v závěru, stejně jako celá podívaná, vyznívají trapně.
A to je škoda, vzhledem k tomu, že jde o zajímavý projekt, který měl potenciál, co se ovšem nenaplnil. Ptáte se, proč to mělo potenciál? Mars se totiž natáčel na stanici Mars Desert Research Station nacházející se v poušti amerického Utahu, tedy v autentickém prostředí modulu pro simulace pobytů na Marsu. Tuček a spol. totiž se svým projektem, jehož ideou bylo, jak by to vypadalo, kdyby se na Marsu točil film, vyhrál soutěž, která jim zde umožnila natáčet. Je však záhadou, jak se mu podařilo upoutat porotu soutěže a kde se v průběhu natáčení stala chyba. Nutno ovšem podotknout, že stanice, na které se film natáčel je jeho největším plusem. Krásné scenérie působí realisticky a mimo to i upoutají. To je však tak jediné, co na snímku zaujme.
Dohromady je Mars opravdu nepovedená podívaná. Od špatně konstruovaného příběhu a trapného humoru přes příliš absurdní situace až po špatné herecké výkony. Snímek také celkově působí jaksi amatérsky. Nehledě na to, že herci se zde zastávali i úlohy jiných členů štábu jako osvětlovačů, či zvukařů a podobně. A podle toho pak vypadá výsledek. Jinými slovy, chcete-li vidět film o lidech na Marsu, pusťte si raději Marťana.
Už tam budeeeem?
„Kapitáne, můžu vás políbit?“ „Tak jo.“
Myslím, že se mi rozbil deštník…
Mars
Dohromady je Mars opravdu nepovedená podívaná. Od špatně konstruovaného příběhu a trapného humoru přes příliš absurdní situace až po špatné herecké výkony. Snímek také celkově působí jaksi amatérsky. Nehledě na to, že herci se zde zastávali i úlohy jiných členů štábu jako osvětlovačů, či zvukařů a podobně. A podle toho pak vypadá výsledek. Jinými slovy, chcete-li vidět film o lidech na Marsu, pusťte si raději Marťana.
- Hodnocení