Dávejte si pozor, Čertí brko vás sleduje.
A zapisuje všechny vaše hříchy, spravedlivě a neomylně. Tak zní základní koncept první pohádky režisérsko-scenáristické trojice Marek Najbrt, Robert Geisler a Tomáš Hodan. Ti společně vytvořili příjemnou podívanou, která zabaví především ty mladší, ale ocení ji i starší publikum. A to především kvůli četným politickým narážkám, které jistě nezůstanou nepovšimnuty.
Hned jedna z prvních scén se totiž týká voleb, které právě v pohádkovém městečku proběhly, celá tato dějová linie je okatou reflexí skutečné situace. Radní, který je už poněkolikáté zvolen, nespokojenost lidí, protože neplní svoje přání, jenže ti od toho poměrně rychle upustí, když jim je nabídnuto pivo a jitrnice zdarma, pak tu jsou spisy sepsané Čertím brkem, ve kterých je špína na každého, no a třešničkou na pomyslném dortu je uzavření frekventované silnice u místní hospody pod záminkou rekonstrukce. To vše jsou poměrně jasné narážky, které snad nepotřebují dalšího vysvětlování. A i když tyto aliterace většinu času dost baví, je otázkou, zda něco takového vůbec do pohádek patří. V lehké míře možná, ale tvůrci zde opravdu místy tlačí až moc na pilu.
A to je škoda, protože to trochu ubírá, na jinak celkem milé a příjemné podívané. I samotný příběh je dostatečně zajímavý. Premisa je jednoduchá. V podpekle majícím na starost město Pytlov se porouchá Čertí brko, které zaznamenává hříchy všech obyvatel. A tak nezbývá Luciferovi nic jiného než pověřit mladého čerta Bonifáce, aby donesl do ďábelské pobočky pero nové. Jenže po cestě ho o všechno okrade místní šejdr Látal. To spustí lavinu událostí, kdy Pytlov ovládnou místní vychytralci, lenoši a podvodníci. Celá situace se zvrtá ještě více, když se jim povede uvěznit samotného vládce pekel. Je tak je na Bonifácovi, aby celou situaci zachránil.
Pohodový děj táhnou především herci.Pohodový děj však táhnou především herci, kteří si, jak je patrno z jejich výkonů, natáčení užívali. Hlavního hrdinu Bonifáce zde ztvárnil Jan Cina. Sice to není poprvé, že je v české pohádce protagonistou čert, ale tuto neoriginalitu lze prominout, neboť Cina dodává své postavě dostatečné charisma i lidskost. Jeho Bonifáce si zkrátka není těžké oblíbit. Objekt jeho milostných tuh, něžnou Markétku, zde zase ztvárnila Judit Bárdos. Ta se jeví jako klasická pohádková kráska v nesnázích a upřímně příběhu nepřináší nic nového. Za zmínku stojí i Jan Budař, který si zahrál hlavního záporáka Látala. Coby padouch podává Budař kvalitní a v některých ohledech i velmi přesvědčivý výkon. V neposlední řadě tu máme i Lucifera, kterého si zahrál Ondřej Vetchý, který se postaral o jeden z nejvýraznějších výkonů celého snímku. Jeho Lucifer je zkrátka persóna a přítomnost charismatického herce je znát v každé jeho scéně. V dalších rolích se zde pak objevují Václav Kopta, Marek Daniel, Jana Plodková, Tomáš Jeřábek či Marián Geišberg a další.
Jedním z nejvýraznějších prvků celého filmu jsou především bohaté a barevné kostýmy. Je znát, že si jejich autorka Andrea Králová s tvorbou vizáží pohádkových postav opravdu pohrála. Její různorodé kostýmy tak do značné míry napomáhají i samotným hercům lépe „prodat“ svoje role.
Dalším aspektem je zde poněkud netradiční volba hudebního doprovodu. Jak už to, tak u pohádek bývá, zaznívají zde herci zpívané písně, které oživují celý děj. Co je však trochu zarážející, je fakt, že ve snímku zaslechneme pouze tři skladby (jednu na začátku, druhou uprostřed a třetí na konci). Nejenže toto pojetí působí zvláštně, ale také díky němu nabýváme pocitu, že jsme byli o něco ochuzeni. Hudební složky jsou dobré a správně pohádkové, o tom není sporu, je jen škoda, že jich zde není více, jistě by to dodalo příběhu na dynamičnosti.
Tu podkopává i fakt, že se v celém filmu vyskytují pouze dvě ženské postavy, z nichž jedna (Plodková) má v příběhu opravdu vedlejší roli. A ani ta druhá (Bárdos) není nijak výrazná. A to je škoda, protože, i když dominantně pánské obsazení baví, neuškodilo by mu trochu více dámského oživení.
V závěru je Čertí brko slušná podívaná, která neurazí a zabaví celou rodinu. Najde se tu zkrátka něco pro každého. Co trochu ubírá z celkového dojmu, jsou, na pohádku, až přehnané politické narážky. Na druhou stranu film uchvátí svými různorodými kostýmy. Neurazí ani herecké výkony, které sice nijak neoslní, ale jsou takové správné pohádkové, takže to vůbec nevadí. Zaujme i sympatický hudební doprovod v podobě zpívaných písní, kde je pouze na škodu, že ho není více. Dohromady tak Čertí brko představuje jednu z kvalitnějších současných českých pohádek.
Markétko, máš moc krásné ruce, takové my v pekle nemáme.
Tak a teď vypadáme aspoň o trochu více jako pekelníci.
Rohy dělají čerta.
Čertí brko
V závěru je Čertí brko slušná podívaná, která neurazí a zabaví celou rodinu. Najde se tu zkrátka něco pro každého. Co trochu ubírá z celkového dojmu, jsou, na pohádku, až přehnané politické narážky. Na druhou stranu film uchvátí svými různorodými kostýmy. Neurazí ani herecké výkony, které sice nijak neoslní, ale jsou takové správné pohádkové, takže to vůbec nevadí. Zaujme i sympatický hudební doprovod v podobě zpívaných písní, kde je pouze na škodu, že ho není více. Dohromady tak Čertí brko představuje jednu z kvalitnějších současných českých pohádek.
- Hodnocení