Recenze: 3 dny v Quiberonu / 3 Tage in Quiberon
Portrét ženy, která nebyla Sissi.
Sedíme na zemi v hotelovém pokoji, průvan si pohrává se záclonami a ve vzduchu se vznáší těžký oblak cigaretového dýmu. Ano v hotelových pokojích se nekouří, jenže my se momentálně nacházíme v apartmá v roce 1982. V křesle si hoví pohodlně usazený pán, to je novinář Sternu Michael Jürgs, a naproti němu starší, ale krásná žena, která si div nekouše nehty nervozitou. Namísto toho si každou chvíli zapálí cigaretku.
Romy Schneider si všichni spojují s císařovnou Sissi, její nejikoničtější rolí. V tomto rozhovoru má šanci uvést věci na pravou míru. „Nejsem Sissi, jsem Romy Schneider,“ zachycuje její rozčílení jedna ze scén v novém portrétním dramatu německé režisérky Emily Atef 3 dny v Quiberonu. Schneider přijela na ozdravný pobyt do francouzského Quiberonu před natáčením dalšího filmu a dá zde také rozhovor, pro který si přijíždí Jürgs a přítel Romy, fotograf Robert Lebeck. Nikdo zatím netuší, že rozsáhlé interview s hereckou hvězdou bude poslední.
Atef pro svůj snímek zvolila černobílý obraz. Na jednu stranu přidává na dobovosti, takhle by to možná vypadalo, kdyby ten rozhovor natáčel někdo v roce 1982. Jenže na druhou stranu dobu vyjadřují i vychytané detaily, kostýmy, telefony nebo právě cigarety, a film by asi dostal na přidané hodnotě, kdybychom věci viděli v autentické barvě.
Jinak ale těžko něco vytknout, snímek se snaží dostat pod kůži Schneider i lidem kolem ní, ukazuje jejich touhy i slepá místa. Navíc zároveň stíhá velmi detailně podat rozhovor, který se během třech dní odehrál a ve kterém byla herečka neobyčejně otevřená o svých pocitech a o svém strachu. Povedla se kamera, a především se vydařil scénář, kde se zdánlivě nudné téma jako zdokumentování rozhovoru prokládá scénami v restauracích, na útesech nebo v posteli.
Naoko bezstarostnou a svéhlavou Romy si zahrála Marie Bäumer.Naoko bezstarostnou a svéhlavou Romy si zahrála Marie Bäumer. Ta je herečce zaprvé velmi podobná, a zadruhé mistrovsky zvládla i její gesta nebo návyky. Bezpochyby stálo něco práce vystihnout náladovou hvězdu, která navíc trpí úzkostmi a je závislá na alkoholu, práškách a cigaretách, aby výsledek nevypadal nejistě nebo směšně, ale Bäumer role sedla jako ulitá.
Přestože Schneider byla rolí hlavní, nedají se ty ostatní považovat za vedlejší, každá ze třech dalších postav dostává ve snímku prostor se projevit, prostor hrát, a nejen podstrojovat hlavní herečce, jako se to u některých filmů stává. Zde vidíme nějaký příběh za postavami Jürgse (Robert Gwisdek), Lebecka (Charly Hübner) a dobré přítelkyně Schneider z dětství Hilde (Birgit Minichmayr), která celému rozhovoru svědčí, vzdálena světu celebrit, a snaží se jen ochránit svoji kamarádku.
Emily Atef natočila velice působivý snímek, který nutí k zamyšlení nad tím, že hvězdy, o nichž čteme v lesklých časopisech, nejsou pouze zakrabičkované role a určité zvyky. Dokumentárním způsobem zpracovala poslední rozhovor s Romy Schneider, při kterém už herečka dávno nebyla dětskou hvězdou, nýbrž ženou s dětmi, se závislostmi a s depresemi. S charismatickou Marie Baümer v hlavní roli prožijeme 3 dny v Quiberonu, tři dny smíchu a přátelství, ale i smutku a hádek. Černobílý snímek zaujme, i pokud si role Schneider nevybavujete, je totiž stylový, autentický a smutný. Protože všichni přátelé Wikipedie vědí, jak příběh po příběhu dopadne.
Tohle vám přijde jako vhodné místo na romantickou schůzku?
Hlavně nenápadně.
Kouření způsobuje rakovinu plic, víš to?
3 dny v Quiberonu / 3 Tage in Quiberon
Emily Atef natočila velice působivý snímek, který nutí k zamyšlení nad tím, že hvězdy, o nichž čteme v lesklých časopisech, nejsou pouze zakrabičkované role a určité zvyky. Dokumentárním způsobem zpracovala poslední rozhovor s Romy Schneider, při kterém už herečka dávno nebyla dětskou hvězdou, nýbrž ženou s dětmi, se závislostmi a s depresemi. S charismatickou Marie Baümer v hlavní roli prožijeme 3 dny v Quiberonu, tři dny smíchu a přátelství, ale i smutku a hádek. Černobílý snímek zaujme, i pokud si role Schneider nevybavujete, je totiž stylový, autentický a smutný. Protože všichni přátelé Wikipedie vědí, jak příběh po příběhu dopadne.
- Hodnocení