Recenze: Aquaman
Pán moří je tu!
Poprvé jsme ho potkali v krátkém cameu v Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti, a pak jsme se s ním více seznámili v loňské Lize spravedlnosti, kde měl poněkud větší roli. Nyní se vodní hrdina jménem Aquaman oficiálně představuje ve svém vlastním stejnojmenném snímku. Sledujeme jeho origin story od útlého dětství až po dospělost, kdy se musí postavit svému mladšímu bratrovi Ormovi, který chce ovládnout všechny oceány a vyhlásit válku pobřežnímu světu, tedy lidem. A jediný, kdo ho může zastavit je právě Aquaman, k tomu však potřebuje posvátný trojzubec krále Atlanna, ale ten není tak jednoduché získat.
Wan měl velkou vizi.A stejně tak nebylo jednoduché pojmout tento film. Tvůrčí tým v čele s režisérem Jamesem Wanem (V zajetí démonů, Insidious, Saw). Ten je známý především pro své četné horory, ale zde ukázal, že dovede vytvořit i vtipný odlehčený superhrdinský snímek, který neurazí. Ovšem Aquaman ani nijak výrazně nenadchne a má své mouchy. Příběh má spád a nevleče se (tedy až na první třetinu, u které divák trochu pochybuje, na co se to dívá), ale místy působí až přehnaně velkolepě. Wan měl zkrátka velkou vizi, a očividně neměl nikoho, kdo by ho správně nasměroval a trochu ukrotil, aby přizemnil celou podívanou.
Což však neznamená, že by byl souhrnný zážitek z Aquamana nějak špatný. Akorát to přemrštěná epičnost místy trochu kazí. Nicméně to nic nemění na tom, že jde o opravdu kvalitně odvedenou filmařskou práci. To dosvědčují zvláště skvělé až průlomové vizuální efekty. Nejdůležitější na tomto příběhu totiž je, že se téměř tři čtvrtiny z něho odehrávají pod vodní hladinou. A to je efekt, který je těžké vytvořit, ovšem technici toto zvládli na jedničku. Pocit postav pod mořem působí dostatečně věrohodně od jejich vlajících vlasů až po okolní podmořský svět. A s tím si animátoři opravdu pohráli. Vytvořili totiž propracované a fantaskní vodní království plné i těch nejjemnějších detailů, které dopomáhají celkovému obrazu. Bohužel však pak toto stojí proti normálně natočené vodě a tento kontrast působí poněkud rušivě.
V tom samozřejmě hrají důležitou roli i samotní herci, jak už to, tak bývá. Nutno však říct, že nikdo z nich nepodává ničím výjimečný výkon. To platí zvláště o ústředních postavách, tedy Aquamanovi, jeho společnici Meře a Ormovi. Ty totiž ztvárnili Jason Momoa, Amber Heard a Patrick Wilson. A i když nejsou nijak výrazně špatní, tak jde stále v korku přeci jen o béčkové herce a jako tací se i v závěru jeví. Momoa coby titulní hrdina je dostatečně charismatický, nechybí mu ani humor a bojové scény zvládá s přehledem, jeho postava však postrádá jakousi hloubku a emocionální stránku. Ovšem Momoovi je nutné připsat na účet, že dokázal nemožné, a to je udělat z Aquamana, jinak vysmívané postavy, cool chlapíka. Vedle něj pak máme ženskou protagonistku, jejíž role se zhostila již zmiňovaná Heard. Ta je na tom dosti podobně jako Momoa, s tím rozdílem, že nemá takové charisma, ale je zase o něco emocionálnější.
Nu a pak tu máme do třetice padoucha Orma a jeho představitele Wilsona. Ten podává z celé trojice nejlepší výkon a vytvořil pro jednou opravdu dobrého a propracovaného komiksového záporáka, jehož motivy dokonce dávají smysl. To ale pouze znamená, že jeho postava byla dobře napsaná, co se týče hraní, i když bylo dobré, něco mu chybělo. Jeho dialogy i monology zkrátka působily poněkud křečovitě. A takový dojem vzbuzuje vlastně i celý film, kde i hvězdy jako Willem Dafoe či Nicol Kidman, působí strnule. V hereckém obsazení však také stojí za zmínku i Kaan Guldur a Otis Dhanji, dětští herci, kteří ztvárňují devíti a třináctiletého Aquamana. Jejich podoba s Momou je neuvěřitelná a je nutné pochválit skvěle odvedenou práci castingového režiséra, který herce vybral.
Krom toho je zde výrazný i výběr hudby. O tu se postaral Rupert Gregson-Williams, který se již podílel například na Wonder Woman. Soundtrack je zde obdobně velkolepý jako zbytek film, a tak dobře ladí s jeho celkovou náladou.
Přehnaně epický a trochu křečovitý, tak se dá ve zkratce popsat nový superhrdinský snímek z továrny DC. Ne, že byl nějak výrazně špatný, pořád je to podívaná, u které se divák převážnou část doby baví a směje. První třetina zavání trochu sporným začátkem, v druhé třetině se však děj rozjíždí a poslední třetina skvěle vygraduje. Závěrečný souboj je totiž tím nejlepším, co film nabízí, odpíná se od všech klišé a představuje originální bitku, ke které směřuje vlastně celý příběh a jeho vyústění prostě nezklame. Rozhodně zde sledujeme výrazný posun ve světě DCEU a jen to samotné stojí za velkou pochvalu. Od temného Batmana a Supermana se konečně dostáváme k barevnému a veselému Aquamanovi a to je příjemná změna.
Jestli chceme do Westerosu, tak musíme na západ.
Promiňte, je tu někde Rocky?
Tak jo, kluci pamatujte: Aquaman je kámoš, ne žrádlo.
Aquaman
Přehnaně epický a trochu křečovitý, tak se dá ve zkratce popsat nový superhrdinský snímek z továrny DC. Ne, že byl nějak výrazně špatný, pořád je to podívaná, u které se divák převážnou část doby baví a směje. První třetina zavání trochu sporným začátkem, v druhé třetině se však děj rozjíždí a poslední třetina skvěle vygraduje. Závěrečný souboj je totiž tím nejlepším, co film nabízí, odpíná se od všech klišé a představuje originální bitku, ke které směřuje vlastně celý příběh a jeho vyústění prostě nezklame. Rozhodně zde sledujeme výrazný posun ve světě DCEU a jen to samotné stojí za velkou pochvalu. Od temného Batmana a Supermana se konečně dostáváme k barevnému a veselému Aquamanovi a to je příjemná změna.
- Design