Čtvrtý a zatím nejlepší filmový díl dánské detektivní série.
Pokud vám nestačí zima venku, vydejte se do kina na severský hit Složka 64, to vás teprve pořádně zamrazí. Jussi Adler-Olsen, který patří mezi nejuznávanější a nejprodávanější spisovatele Skandinávie, se dočkal filmové verze své čtvrté knihy ze série o Oddělení Q. I když možná předchozí díly neznáte, ničemu to nevadí, na hlavní hrdiny si zvyknete dost rychle. Detektiv Carl Mørck (Nikolaj Lie Kaas) a jeho spolupracovník Assad (Fares Fares) z onoho dánského oddělení mají na starosti staré, nevyřešené případy. A Adler-Olsen nám jako vždy nabídne nejen více proplétajících se dějových linií a souvislost s minulostí, ale také zvrat na závěr.
Carl s Assadem musí přijít nejen na to, kdo jsou oběti a kdo je vrahem…Když se v kodaňském opuštěném bytě najde tajná místnost se třemi mrtvolami, které si tam dopřávají už pěknou řádku let odpolední čaj, musí Carl s Assadem přijít nejen na to, kdo jsou oběti a kdo je vrahem, ale i proč došlo k vraždě právě takovýmto způsobem. A především… U stolu je jedna židle navíc. Kdo měl rezervované místo, které zůstalo prázdné? Za co si ho zasloužil? A dožene ho osud ještě?
Další dějová linka nás přivádí do 60. let a zakládá se na skutečné kapitole dánských dějin. Na ostrově Sprogø byl speciální převýchovný ústav pro mladé dívky, které však často nebyly nijak vyšinuté ani nebezpečné, jen bylo většinou jejich dospívání poněkud divočejší. Tady je ale za jejich hříchy trestají dost přehnaně. Podaří se ještě zjistit pravdu o tom, co se na ostrově dělo?
Ke všemu vládne napětí mezi vyšetřovateli, protože Assad během pár dnů opouští Oddělení Q, aby si kariérně polepšil, a Carl se tváří, že je mu to úplně jedno. Během předchozích tří filmů si herci výborně sedli a jako parťákům jim skutečně věříte. Je bohužel možné, že Kaase a Farese v těchto rolích vidíme naposled. Mnoho fanoušků, stejně jako autor knižní série Adler-Olsen, nebyli s dosavadní prací produkční společnosti Zentropa dostatečně spokojeni kvůli přílišným odklonům od předlohy. Práva na další pokračování získal Nordisk Film a slibuje užší spolupráci s tvůrcem díla, jenže kdy a jestli vůbec k filmování dojde a zda k účasti přemluví i stejné herce, to je zatím ve hvězdách.
Není nic převratného na tom, když v kriminálkách zdánlivě malý případ sahá až do nejvyšších míst a po pachateli se pátrá mezi váženými občany. Ovšem zde je celá iniciativa, skrývající se za vrahovým počínáním, poměrně originální a důmyslná, přičemž zároveň ostře rezonuje se současnými problémy Evropy. Tím pádem se atmosféra snímku přibližně v polovině dost promění a diváka nenudí.
I když se dá děj někdy předvídat, přesto není překvapením, že se tento snímek díky rafinovanému příběhu, charismatickým představitelům a zajímavým sdělením u domácího publika dočkal rekordní návštěvnosti. Opět došlo k úpravám ve scénáři oproti předloze, což bylo v předchozích dílech spíše nešťastné rozhodnutí, ale tentokrát to vede k poněkud pozitivnějšímu vyústění, které skrývá o špetku více naděje. Můžeme jen doufat, že se dočkáme zase někdy dalšího dílu.
„A tu o kytičce a motýlkovi už znáš?“
Taky nesnášíte přesčasy?
U odpoledního čaje bývá někdy nuda k smrti.
Recenze: Složka 64 / Journal 64
I když se dá děj někdy předvídat, přesto není překvapením, že se tento snímek díky rafinovanému příběhu, charismatickým představitelům a zajímavým sdělením u domácího publika dočkal rekordní návštěvnosti. Opět došlo k úpravám ve scénáři oproti předloze, což bylo v předchozích dílech spíše nešťastné rozhodnutí, ale tentokrát to vede k poněkud pozitivnějšímu vyústění, které skrývá o špetku více naděje. Můžeme jen doufat, že se dočkáme zase někdy dalšího dílu.
- Hodnocení