Je interaktivní novinka od Netflixu skutečně interaktivní?
Píše se rok 1984 a mladý programátor Stefan (Fionn Whitehead) se snaží převést román Bandersnatch napsaný stylem „choose your own adventure“ do podoby počítačové hry. Není to ale tak snadné, jak si představoval. Dějová linka diváky za devadesát minut protáhne jinými dimenzemi, nechá je polknout pár halucinogenů a oni nebudou mít spolu se Stefanem nejmenší tušení, kde je hranice fantazie a reality.
Koho by také nelákalo spoluutvářet děj…Mimořádně očekávaná předzvěst páté série známého britského seriálu Černé zrcadlo na konci loňského prosince ovládla Netflix. Internetový gigant si pomocí Bandersnatche ověřil, že zájem o tento formát narůstá a do budoucna přislíbil další interaktivní podívanou. Koho by také nelákalo spoluutvářet děj, působit jako neznámá vnější síla, zkrátka a dobře zahrát si na boha? Přes veškerý humbuk okolo má ale Bandersnatch jeden velký háček. Není totiž tak úplně interaktivní.
Svoboda, kterou představují krátké pauzy, při nichž mohou diváci vybrat ze dvou nabízených možností, je totiž pouze zdánlivá. Jestliže divák zvolí jinou možnost, než tvůrce zamýšlel, dostane se dříve nebo později do úzkých a je nucen se vrátit zpět tam, kde „zvolil špatně“. Ačkoli bychom my měli být tím, kdo rozhoduje, spuštěním tlačítka play se naopak dostáváme do područí predestinace. Namísto abychom ovládali, jsme ovládáni – a dostáváme se tak do nekonečné smyčky bezmoci. Jestli bylo právě toto účelem Davida Sladea a Charlieho Brookera, a chtěli tak praštit přes prsty ty, kteří lační po moci, můžeme jen hádat.
Přestože po technické i herecké stránce reprezentuje Bandersnatch sérii Černého zrcadla se ctí, děj zabíjí neustálé flashbacky, které budou pravděpodobně diváci znát po první třetině filmu zpaměti. Přes obrovský potenciál formátu i příběhu, který pojí otázku paralelních realit, psychologii a nastavuje zrcadlo současné společnosti, je otázkou, zda je možné Bandersnatch zhlédnout bez pocitu bezmoci a vzteku. Otázka případného interaktivního příště je tak jasná – Co divákům a kinematografii přinese skutečná svoboda volby?
Tahle cesta ještě nebyla naprogramovaná. Dámy a pánové, Velký bratr se jmenuje Netflix.
Kdo rozhoduje, když ne Stefan ani my?
Role jako ušitá pro Willa Poultera. Programátorská hvězda Colin ukáže Stefanovi úplně jiný svět. A ne jeden.
Black Mirror: Bandersnatch
Přestože po technické i herecké stránce reprezentuje Bandersnatch sérii Černého zrcadla se ctí, děj zabíjí neustálé flashbacky, které budou pravděpodobně diváci znát po první třetině filmu zpaměti. Přes obrovský potenciál formátu i příběhu, který pojí otázku paralelních realit, psychologii a nastavuje zrcadlo současné společnosti, je otázkou, zda je možné Bandersnatch zhlédnout bez pocitu bezmoci a vzteku. Otázka případného interaktivního příště je tak jasná – Co divákům a kinematografii přinese skutečná svoboda volby?
- Hodnocení