Recenze: Velvet Buzzsaw

Netflix nám představuje vražedné umělecké dílo. Nebo ne?
 
 
Někteří lidé by umírali pro peníze. Jiní by zemřeli pro umění. Tento snímek vypráví o obou typech, ale trošku obráceně: co kdyby umění začalo zabíjet lidi? Příznivci lehce bizarních snímků s mysteriózními prvky si nejspíš přijdou na své. Fanoušci hororu a thrilleru, jak je Velvet Buzzsaw oficiálně označován, budou ale spíše zmateni, případně znuděni. Na thriller nám tu chybí dostatek napětí a zápletka není příliš propracovaná, o prvcích hororu ani nemluvě, to už snímku klidně můžeme říkat komedie. Přesto je to film zajímavý a naprosto sebevědomě natočený i zahraný. Z takového popisu asi nejste moc moudří, ale o moc lepší to nebude ani po zhlédnutí filmu. A to je nejspíš správně.

Scénárista a režisér v jedné osobě Dan Gilroy po Slídilovi znovu spojil síly s Jakem Gyllenhaalem a Rene Russo.Scénárista a režisér v jedné osobě Dan Gilroy po Slídilovi znovu spojil síly s Jakem Gyllenhaalem a Rene Russo. Jejich postavy, kritik umění Morf Vandewalt a agentka Rhodora Haze, si užívají snobského života v Los Angeles a velkou část filmu sledujeme výsměch povrchní společnosti. Gilroye zaujala atmosféra výstavních síní a princip obchodu s moderním uměním, neomezuje se ale jen na tato témata. V honbě za úspěchem a penězi se postavy zapletou s dílem zesnulého muže, který si přál své obrazy zničit. Jeho tvorba každého fascinuje a strhne se kolem ní lavina zájmu. Každý chce „Dease“ vidět a vlastnit, nebo – v případě hlavních představitelů – na něm vydělat. Nenasytnost se ale stane jejich zhoubou, když malby začnou ožívat a kreativním způsobem vraždit ty, kteří se postavili proti poslednímu přání tvůrce.

Je tu celý zástup zajímavých a skvělých herců, kteří se s chutí ujali svých postav, a na jejich evidentním nadšení si může jistou dobu „ujíždět“ i divák, na necelé dvě hodiny to stačit bohužel nebude. Trvá hodně dlouho, než se začne dít něco strašidelného, takže se atmosféra snímku dost proměňuje, čeká nás až příliš mnoho komplikovaných proslovů o umění, protože se většina postav snaží působit maximálně sofistikovaně a ukojit své ego. A pak je tu třeba nevinná asistentka Coco (Natalia Dyer), která chce mít prostě práci na zaplacení nájmu.

Snímek se tak pere s více tématy a žánry, což je na jednu stranu zajímavé, na druhou docela frustrující. Provedení nás kompletně neuchvátí, nikdy se nám nedaří do příběhu úplně ponořit, protože je ve finále podobně povrchní jako jeho postavy. Ale film je natočen tak sebevědomě, stejně jako vedení herců tak vypadá, že nemáme moc pochybností o tom, že Gilroy natočil přesně to, co chtěl. Jako když postava Johna Malkoviche dostane radu, ať si dělá umění po svém a užívá si radost z tvorby samotné.

Velvet Buzzsaw by vás mohl uspokojit, pokud vás láká představa, že se budete smát někomu, kdo obdivuje pytle odpadků v domnění, že jde o moderní umění, a vzápětí si dokážete užít jeho vynalézavou smrt. Není to jeden z odpočinkových, ultra zábavných netflixovských snímků na páteční večer s popcornem. Nejde ani o hluboce filozofický a nervy drásající umělecký zážitek. Většina diváků si po zhlédnutí bude připadat jako po návštěvě výstavy, kterou nepochopili.
 

„Nemůžu se rozhodnout, zda se mi ten film líbí, nebo ne…“

Umění zrcadlí člověka.

„Podívej, i moje ponožky jsou lepší než tenhle obraz.“