Recenze: Bright

Kriminálka Los Angeles: Fantasy speciál.
 
 
Dva policejní parťáci, kteří se moc v lásce nemají, musí zastavit velmi nebezpečného zloducha. To by sám o sobě nebyl příliš zajímavý ani originální děj. Takže aby to nebyla nuda, všechno je zasazeno do světa, který je křížencem toho našeho a fantasy plné magických stvoření. Jeden z těch policistů je ork Nick Jakoby (Joel Edgerton) a s kolegou Wardem (Will Smith) se nesnaží dopadnout sériového vraha ani pašeráka drog, nýbrž elfí teroristy, kteří mají v úmyslu oživit kdysi poraženého Temného pána. A to si nikdo se zdravým rozumem nepřeje.

Jejich běžný život se ale od našeho moc neliší, sice je místo komárů opruzují víly, ale jinak řeší celkem klasické problémy v práci, s penězi, a podobně. Orkové představují nebezpečnou spodinu společnosti, elfové zase vládnou byznysu a životem v přepychu připomínají obyvatele Kapitolu z Hunger Games. Will Smith hraje typ hrdiny, kterého už hrál mnohokrát předtím. Je to hláškující, sympatický, tak akorát drsný správňák. Nerozpoznatelně namaskovaný Edgerton představuje nepříliš bystrého a extrémně upovídaného orka, kterého nepřijímají ani kolegové, ani jeho vlastní rasa.

Teď ale není čas řešit, kdo je kdo, rozkaz zní jasně: Temný pán se nesmí dostat k moci za žádnou cenu! Aby se tak nestalo, musí Ward s Jakobym ochránit před démonickou Leilou (Noomi Rapace) vyplašenou elfku Tikku (Lucy Fry) a především pak kouzelnou hůlku. Nepřátel se ale najde víc, o onu hůlku totiž stojí kdekdo, je přece kouzelná.

Sociální nerovnost je i v alternativních světech.Než se snímek „rozjede“, dost mu to trvá. Do té doby nám je jen stále dokola zdůrazňováno, jak to má ork mezi poldy těžké, jak ho nikdo nemá rád, a nestojí o něj ani vlastní parťák. Sociální nerovnost je prostě i v alternativních světech. Mytologie není moc propracovaná, jen vágně naznačená, a to dost ubližuje atmosféře: jak máme mít strach z nějakého Temného pána, když o něm nic nevíme. Nikdy se nepovede utvořit dostatečně temnou a tísnivou atmosféru, že tady jde o osud světa. Ani Leilah nemá moc prostoru, když se někde objeví, ona nebo její „ochranka“ rozmašírují všechno živé v dosahu, což ale na obávaného a nezapomenutelného záporáka nestačí, a barevné kontaktní čočky to taky nezachrání. Příběh se točí hlavně kolem toho, že hrdinové utíkají z místa na místo. Spousta postav je zbytečná nebo nevyužitá, a vše je zakončeno přehlídkou patetických scén. Ale pořád je to fantasy akce s Willem Smithem, takže určitá úroveň tu prostě je.

Na to, že se Bright snaží spojit několik dost zajímavých žánrů, je sám zajímavý málo. Nejsme dost zasvěceni do kontextu, což vede k tomu, že moc nepodlehneme atmosféře. Na jeden z prvních velkých filmů od Netflixu to ale není až tak špatné, do kina často chodí snímky, u kterých musíme protáčet oči mnohem víc. Ale i akce ve fantasy kabátku si zaslouží trochu více scénáristovy pozornosti.
 

„Já toho kadeřníka zabiju, co mi to tam dal za barvu?“

Nejhorší barva kůže je flekatá.

Pozor, na takových podpatcích to může v mokru pořádně klouzat.