Normalita je zhoubná nemoc lidstva.
Jmenuju se Chloe, je mi sedm a jsem úplně normální. Alespoň takto naučenou frázi bezmyšlenkovitě přeříkává drobná dívka a ze všech sil se snaží malou škvírou vyhlédnout z okna, zatímco její zdánlivě paranoidní otec zabezpečuje dům lépe než Pentagon. Jaký k tomu má důvod a co přesně se skrývá za barikádou z dřevěných desek a neprůhledných záclon, však s jistotou netuší Chloe ani kamera.
Malá Chloe žije s otcem v zabedněném domě, jehož práh ještě nikdy neopustila. Přestože tak moc touží po tom, podívat se ven a zjistit, jaká dobrodružství tam na ni čekají, otec je proti. Dívka nemůže opustit dům, protože ještě není „úplně normální“. Jednoho dne však Chloe zákaz poruší a spolu se zmrzlinářem, který ji před domem vyčkává den, co den, se vydá na cestu, která překvapí i nejednoho znalce žánru sci-fi. Že by na slovech jejího otce bylo skutečně něco pravdy?
Že může i toužebné dětské přání poznat svět za zamčenými dveřmi a nacpat se čokoládovou zmrzlinou změnit běh dějin, se divákům snaží ukázat režisérská dvojice Adam Stein a Zach Lipovsky. Jejich nový sci-fi thriller Freaks simuluje důsledky morální apokalypsy a poodhaluje stinné stránky lidské mysli natolik věrohodně, že možná uhrane i českého distributora. Toho u nás film prozatím nenašel.
Snímek o dívce, která se i přes varování a vyhrůžky otce jednoho dne za pomoci záhadného zmrzlináře vydá hledat odpovědi na své otázky.Snímek o dívce, která se i přes varování a vyhrůžky otce jednoho dne za pomoci záhadného zmrzlináře vydá hledat odpovědi na své otázky, má přitom potenciál přesahující hranice žánru. Přestože zpočátku staví na jednoduché dějové kostře, už během prvních minut prokáže schopnost pohrávat si s emocemi diváků, stupňovat napětí a udržovat pocit nejistoty, což mu může kdejaké psychologické drama jen závidět.
Chaos, který Stein a Lipovsky ve Freaks vypěstovali, však má svou vlastní logiku a nezaniká v něm pointa ani výrazný vývoj postav. Ten je patrný nejen na tajnůstkářském otci nebo podezřelém zmrzlináři, ale především na samotné postavě Chloe, jejíž původní sen o zmrzlině, jednorožcích a kompletní rodině se zakrátko mění na jakési osobní spartakovské povstání.
Kromě Lexy Koller, teprve desetileté představitelky Chloe, se hlavních rolí ujali Bruce Dern nebo Emile Hirsch. Ani jejich přesvědčivost a cit pro roli ale ve finále nezastínily ryzí dětskou upřímnost a bezprostřednost, s jakou ve Freaks debutovala malá Koller.
Navzdory tomu, že se film pohybuje na hranici hororu či fantasy, zůstává věrohodným vyobrazením jednoho z katastrofických scénářů, který by mohl dnešní společnost zastihnout. Diváci jsou zde postaveni tváří v tvář důsledkům společenské stigmatizace a díky kameře, která se v zásadě drží Chloe nebo některého z „freaků“ a nehraje si na vševidoucí, se mohou vžít do role menšiny utlačované „normálními“ občany.
Ti na rozdíl od „podivínů“ netrpí na krvácení očí a místy nepřipomínají hrdiny z Marvelu, ovšem když mají možnost někoho pomluvit, zaprodat nebo udat, dychtivě přijmou roli hlídačů všeobecného blaha, kteří i vraždu zakryjí sladkými slovy „v zájmu vyššího dobra“. Přestože se nabízí nejeden odkaz na totalitní ideologie z minulosti, tvůrci nechávají prostor pro fantazii a umožní každému, aby si film vyložil tak trochu po svém.
Jsou to nakonec právě čistkou posedlá vyšetřovatelka a udavačská sousedka, na kterých Lipovsky a Stein ilustrují tenkou hranici mezi dobrem a zlem a staví Chloe spolu s diváky před otázku, kdo je v příběhu tou skutečnou zrůdou.
Dvojice kanadských režisérů, která k filmu zároveň sepsala scénář, snímek poprvé uvedla na festivalu v Torontu, odkud po velkém úspěchu putoval na festivaly do Spojených států nebo Británie. Čeští diváci jej mohli prozatím zhlédnout pouze v rámci festivalu Space Gate, do distribuce by se s trochou štěstí mohl dostat v průběhu roku 2019.
Brzy zjistíme, že „freaky“ lidé rozpoznávají podle záhadného krvácení z očí.
Emile Hirsch nebo Jack Black?
Jaké tajemství skrývá pan zmrzlinář?
Freaks
Navzdory tomu, že se film pohybuje na hranici hororu či fantasy, zůstává věrohodným vyobrazením jednoho z katastrofických scénářů, který by mohl dnešní společnost zastihnout. Diváci jsou zde postaveni tváří v tvář důsledkům společenské stigmatizace a díky kameře, která se v zásadě drží Chloe nebo některého z „freaků“ a nehraje si na vševidoucí, se mohou vžít do role menšiny utlačované „normálními“ občany.
- Hodnocení