Recenze John Wick 3: Opulentní krvavá jatka s nahořklou příchutí

„Jseš nasranej Johne?“ „Jo.“
 
 
Režisér Chad Stahelski nám i potřetí přináší opulentní jatka, kdy při snaze počítat mrtvoly, by se nám brzy zamotala hlava. Úvod filmu připomíná tak trochu Očistu ala Wick, kdy nejsou všichni proti všem, ale všichni proti jednomu muži. Tohoto motivu se však mohli tvůrci držet déle z celkové stopáže. 

Na konci druhého dílu jsme Johna Wicka (Keanu Reeves) opustili v Central Parku v New Yorku ve chvíli, kdy se začala odpočítávat hodina do jeho vyhoštění a okamžiku, kdy mu po krku půjdou všichni nájemní vrazi kvůli kontraktu na 14 miliónů dolarů. Tehdy se začíná psát i třetí krvavá kapitola plná mrtvol a násilí. John Wick je unavený, zraněný, ale musí se pochlapit, protože boj o holý život začíná – válka začíná.

Až příliš brzy se na scéně objevuje Arbitr (Asia Kate Dillon) a Nejvyšší rada se začne chovat jako mrzuté afektované dítě, které kolem sebe kope naštvaně nožičkama a ostatní postavy jako by se vykašlaly na svůj charakter. I když série John Wick byla a je především o akci a originálním a efektivním zlikvidování protivníků, postrádá třetí kapitola motivaci, která by nám dovolila více si užít 130 minut dlouhá jatka. Protože je John legenda a prakticky celebrita mezi vrahy, měl by si zachovat určitý standard, ke kterému slovo „prosím“ nepatří.

Začalo to štěnětem, autem a pomstou a pokračuje bezhlavým běsněním.Ale zpět k tomu, o co ve filmu jde především – akce a jaké smrtonosné techniky dostanou svých pět sekund slávy. Díky choreografům bojových scén postupně zjišťujeme, že nejen pero, ale třeba i kniha či pásek se v trénovaných rukách dokáží proměnit ve smrtonosný nástroj. Dostane se nám i projížďky na koni či motorkách nočním New Yorkem, a dokonce se podíváme do exotiky. Vše ovšem směřuje, jako vždy, k velkolepému finále, které jako obvykle stojí za to. Dostane se nám nejen tmavých koutů a špíny, ale i záplavy světel a dokonalé čistoty křehké jako sklo. To vše za hudebního doprovodu dua Tyler Bates a Joel J. Richard.

Začalo to štěnětem, autem a pomstou a pokračuje bezhlavým běsněním. I tentokrát dostaneme přes dvě hodiny originálního vraždění, a to za pomoci knih, mečů, nožů, čtyřnohých mazlíčků a všeho, co nás napadne. Možná se tvůrci tentokrát až moc zaměřili na samotné zabíjení a zapomněli se věnovat postavám a jejich chování. Z tohoto důvodu dostaly jednotlivé akční scény jakousi pachuť, která nám nedovolí si je užít tolik, jako v předchozích dílech.
 

Prosím, prosím, smutně koukám …

Když nemůžete chytit taxi, chyťte si koně!

Bez psů ani krok.