Recenze V oblacích: Pohádka nás vezme na francouzské pobřeží za znepřátelenými ptáky

Pokud se snažíte ze svého dítěte vychovat ornitologa, tohle je to pravé ořechové.
 
 
Na prosluněném Azurovém pobřeží sídlí kolonie racků, která se nijak netají svým nepřátelstvím s rorýsy. Vůdce hejna racků s družkou už pár let marně čekají, že se z jejich vajec vylíhne mládě. Z lítosti se tak ujmou nalezeného osiřelého ptáčete a dají mu jméno Manou. Ale i jim se zadaří a mají rázem jednoho pravého syna a druhého adoptovaného. I když jsou ti dva nerozluční přátelé, zbytek racků Manoua nechce přijmout. Proč taky, když je menší než oni, tmavý, s malým zobákem, nedokáže dobře plavat, neumí létat jako každý z hejna a nepochutná si ani na rybách a mořských plodech jako ostatní. Prostě nezapadá…

Jednoho dne potká při létání půvabnou Kalifu s jejími bratry a všichni vypadají jako on. Jaké je jeho překvapení, když zjistí, že je ve skutečnosti rorýs (protože i když je to evidentní, nikdo mu to doteď neřekl). A protože chování racků k našemu hlavnímu hrdinovi se zhoršuje, tak nakonec své hejno opustí a připojí se k rorýsům. Učí se zcela novým zvykům, které mu vyhovují víc, a konečně může ve velkém pořádat hmyz, který mu vždycky chutnal nejvíc.

Manou bude muset smířit obě své rodiny.Jenže se na obzoru brzy ukážou dva problémy, které ohrožují oba druhy ptáků, a to jsou vzteklé krysy, které kradou vajíčka, a nebezpečné počasí, na které mají rorýsi šestý smysl. Manou bude muset smířit obě své rodiny, aby si navzájem pomohly, a přehlédly konečně všechny rozdíly, které jim život jen komplikují.

Některé věci můžou být u této německé pohádky pro děti matoucí, příběh je přeplácaný a nedokáže úplně vypointovat scény. Asi nejefektnější a nejzábavnější snímek je, když se přestane zabývat komplikovaným příběhem a jeho zmatenými postavami s různorodými problémy, ale věnuje se zábavě. Takže nás vezme na dobrodružný závod racků, kdy se proplétají mezi nejrůznějšími překážkami za doprovodu svěží hudby, a další příklady létání, třeba po příměstském městečku a jeho barevném trhu plném dobrot. Hudební čísla jsou poměrně nevýrazná.

Jako celovečerní snímek V oblacích nefunguje úplně stoprocentně. Jsou tu různé scénky a menší zápletky, které se nepovedlo navzájem spojit. Snadno se může stát, že děj dokáže zabavit jen hodně malé děti, ty trošku starší už budou mít laťku o dost výš. Nedá se neocenit, že snímek se snaží dětské diváky jemně upozorňovat na rasismus a netoleranci, když ukazuje neustálé nepřátelství racků vůči Manouovi, protože i když s nimi vyrostl a chová se k nim přátelsky, tak vypadá jinak, jí a umí jiné věci, a to jim vadí. Prostě nezapadá, i když je v mnoha věcech třeba šikovnější a hodnější. Zda takovou myšlenku malé děti jsou schopny vstřebat, to už je ale otázkou.

Animace není tak precizní, jako jsme zvyklí od studií ze zámoří, ale žádná katastrofální ostuda to není. I když na hlavního hrdinu, který občas ani nevypadá jako pták, si budeme muset zvykat. Atraktivní krajina, útesy, moře a přístavní městečko vytváří letní atmosféru a pasáže s létáním jsou dobrodružné a zábavné. Bohužel děj působí jako spousta splácaných příběhů dohromady, ze kterých by byl lepší televizní seriál, než pokus o celovečerní film.
 

Toto je rorýs, kdybyste to nepoznali…

„Kdepak je asi moje pravá rodina?“

Vedlejší postavy by měly být v ideálním případě roztomilé… Tak nic…