„Adrenalin, hory a voda, co může být víc?“
Už jste slyšeli o caynoningu? Režisér Petr Kubát se nám prostřednictvím snímku Canyoning Ticino snaží přiblížit ty nejlepší záběry z canyoningové expedice do švýcarského Ticina. Krátký film, jež je k vidění na XVII. Mezinárodním festivalu outdoorových filmů, je plný nejen unikátních záběrů, ale nabízí i spoustu rad těm, kteří by si chtěli tento sport sami vyzkoušet. Jak probíhalo natáčení, co to vlastně canyoning je a jak moc je tato adrenalinová aktivita nebezpečná, jsme se zeptali tvůrce a sportovce Petra Kubáta v krátkém rozhovoru.
Červený koberec: Na XVII. MFOF představujete váš krátký film Canyoning Ticino přibližující vaši canyoningovou expedice do švýcarského Ticina. Co to canyoning je?
Petr Kubát: Canyoning je adrenalinový sport, který kombinuje horolezectví se speleologií a jízdou na divoké vodě, pro mě osobně velmi lákavá kombinace. Adrenalin, hory a voda, co může být víc?
Červený koberec: Během sledování unikátních záběrů z vaší expedice se dozvíme i to, co by nemělo chybět v základní výbavě při výbavě canyoningu. Jaký je cíl snímku Canyoning Ticino?
Petr Kubát: Prvním cílem našich filmů bylo představení caynoningu jako sportu našim kamarádům, známým a teď už i širší veřejnosti. Přesto, že se snažím ve filmu vždy maximálně přiblížit divákům náš zážitek v kaňonu, současně si uvědomuji, že to prostě není možné. To, co člověk osobně zažije při canyoningu, při 10ti metrovém skoku do úzké skalní tůně, vypadá možná dobře na plátně, ale v celé šíři zážitku je prostě nesdělitelné. To se musí zažít na vlastní kůži! Doslova.
Červený koberec: Ve filmu zazní, že se canyoningu věnujete již od devadesátých let, pamatujete si, kam vaše čtveřice ve složení Cais, Ferry, Tomáš a Martin vyrazila poprvé?
Petr Kubát: Poprvé jsme vyrazili v roce 1998 do pohoří Vercors ve Francii. Mě osobně se tenkrát nechtělo. Měl jsem jen mlhavou představu, co vlastně canyoning je a představa, že budeme týden slaňovat mě moc nelákala. Jela ale dobrá parta, a tak jsem se přidal. Na místě mě pak canyoning úplně pohltil. Voda dá i „obyčejnému slanění“ úplně jiný rozměr. Při slaňování vodnatého vodopádu vás proud vody oslepí a ohluší, moc toho nevidíte a musíte v silném proudu sestupovat. To je dost silný zážitek.
Červený koberec: Některé skoky či slaňování, které Canyoning Ticino ukazuje, vypadají velmi nebezpečně. Jak moc rizikový tento sport je? Zaznamenali jste během svých výprav nějaké úrazy?
Petr Kubát: Myslím, že pokud se člověk drží bezpečnostních zásad není to až tak rizikový sport. Všechny nehody v poslední době, které v rámci komunity sledujeme, byly zapříčiněny hrubým nedodržením pravidel. Naše skupina ING.CANYON myslím na bezpečnost docela dbá, a tak jsme měli v historii pouze několik drobných zranění. Proražený ušní bubínek, naražený loket a kotník. A nespočet modřin. Ale při canyoningu je vždy potřeba s určitou „otlučeností“ vlastního těla počítat.
Červený koberec: S kamerou se kloužete po vodní skluzavce, plavete, slaňujete, potápíte se i absolvujete několikametrové skoky do vody. Jakou techniku jste při zaznamenání expedice do švýcarského Ticina použili?
Petr Kubát: Používáme současně několik vodotěsných kamer, jak na helmě, tak v ruce. Dnešní technika je pro zaznamenání třeba skoků nebo slanění v kaňonu perfektní. Kamery jsou malé a vodotěsné. Ještě před pár lety tomu tak nebylo. Když jsme byli ve zmíněném roce 1998 ve Francii, fotili jsme ještě všechno na klasickou zrcadlovku, která nebyla ani vodotěsná. Celá skupina se musela zastavit, z vodotěsného soudku se vyndal foťák, fotograf si musel osušit ruce, vyfotit a opět složitě uklidit foťák. Jedna fotka zabrala klidně 5-10 minut. Dnes to děláme prakticky „za pochodu“. Stačí jen stisknout tlačítko na kameře nebo jen zadat hlasový povel a kamera začne natáčet.
Červený koberec: Máte pro diváky, kteří se rozhodnou po zhlédnutí snímku canyoning vyzkoušet na vlastní kůži, nějakou radu?
Petr Kubát: Canyoning je nádherný sport, ale pro neznalé skýtá mnohá nebezpečí. Kdo se rozhodne canyoning vyzkoušet, měl by oslovit pro začátek nějakou profesionální agenturu. V místě, kde jsou terény pro canyoning je jich dost. Tady mu zapůjčí kompletní vybavení a do kaňonu s ním vyrazí i zkušený průvodce. Za peníze, které agentuře zaplatíte získáte vlastní bezpečí, a to není málo. Budete mít i možnost v klidu si canyoning vyzkoušet a nemusíte kupovat drahé vybavení. A pokud vás canyoning „chytne“ tak jako mě a mé kamarády, pořiďte si pak vybavení a postupně začněte pronikat do kouzla horských roklí a kaňonů. Třeba se tam někdy potkáme.
(Foto: Petr Kubát, ING.CANYON)