Nesmíme zapomínat na války kvůli tomu, aby se už nikdy neopakovaly.
Světoznámý režisér německého původu Roland Emmerich si libuje v apokalyptických filmech, namátkou je možné zmínit třeba Den nezávislosti, Godzillu nebo Den poté. Symbolicky smířlivě působí fakt, že tento konflikt natočil zrovna Němec v americko-čínské koprodukci.
Sledujeme příběhy jednotlivých mužů amerického námořnictva a letectva, ale i japonský úhel pohledu v rozhodující bitvě druhé světové války, která trvala pět dní od 3. června 1942 u ostrova Midway. Cílem tajné mise Japonců bylo odlákat nepřítele a tento ostrov obsadit. Díky zpravodajské službě se o tomto plánu ovšem Američané dozvěděli včas a zasadili japonské flotile nečekaný úder.
Je chvályhodné, že se věnují takto důležitému historickému milníku. Navíc kouzelná formulka „podle skutečných událostí“ vždycky přitáhne pozornost publika. Alespoň některým lidem, zvláště pak těm mladším, může snesitelnou formou přiblížit část dějin.
Použitými efekty a akcí působí spíše jako počítačová hra. A tento simulátor letecké bitvy vás pohltí a už vás nebude chtít pustit. To překvapivě platí i pro jedince, kteří tomuto tématu zrovna dvakrát neholdují.
Pro někoho to může být až stresující zážitek.Obsahuje neskutečné množství propracovaných akčních scén, což je nejspíše právě ten důvod, proč se cítíme být součástí jejich reality. Navíc jsou často záběry roztřesené a zmatené, to působí zase velmi autenticky. Pro někoho to může být až stresující zážitek. Úspěšně ale takto přibližuje atmosféru, ve které se mísí nejistota a strach před smrtí s odvahou, odhodláním a národní hrdostí. Právě těmito pozitivními hodnotami je opakovaně představován v mnoha hollywoodských filmech klasický americký patriotismus, jenž je zvláště pro tohoto režiséra velmi typický. V tomto ohledu je možné vidět podobnost s nyní velmi oblíbenými komiksovými snímky od společnosti Marvel.
Děj se neupíná k žádné konkrétní postavě, prostě tak nějak přeskakujeme z jedné na druhou. Symbolizuje to jistou prchavost lidských životů ve válce, strávíme s určitým člověkem vymezený čas a najednou zničehonic odejde. Jenže to také způsobuje to, že si k žádnému z nich nestihneme vytvořit pořádný vztah. Tudíž snad není známkou necitlivosti to, že neroníme v průběhu slzy. To je právě ono, ve snaze ukázat odlišné příběhy všech zúčastněných se jaksi vytrácí empatie a s ní spojené emoce.
Vidíme řadu významných hvězd, za zmínku stojí jména jako Luke Evans, Woody Harrelson, Dennis Quaid, Ed Skrein, Alexander Ludwig a další. Ti podávají uspokojující výkon, ani na jednom z nich to celé nestojí, ale ani nepadá. Neočekávaným, ale vítaným překvapením může být účast zpěváka Nicka Jonase, který se své vedlejší role ujal na jedničku.
Té počítačové akce, jakkoliv se na ni hezky kouká, je bohužel na jeden snímek příliš a působí to občas až lacině. Nadšence válečných filmů jistě Bitva u Midway neurazí, ale ani je nijak zvlášť nenadchne. Opět se potvrzuje pravidlo, že do jednoho díla se prostě nemůže vejít vše, i když se o to tvůrci často pokouší. Poněkud zdlouhavé dialogy jsou střídány scénami zvyšující adrenalin, takže se neustále pohybujeme v těchto dvou extrémech. Každopádně stojí za zhlédnutí, jen si ho nejspíše nebudete pouštět opakovaně.
Díky Bohu, že jsi v pořádku!
„Tááák, tohle je za všechny kamarády z útoku na Pearl Harbor!“
„A vy té zašifrované hatmatilce jako rozumíte?“
Bitva u Midway / Midway
Té počítačové akce, jakkoliv se na ni hezky kouká, je bohužel na jeden snímek příliš a působí to občas až lacině. Nadšence válečných filmů jistě Bitva u Midway neurazí, ale ani je nijak zvlášť nenadchne. Opět se potvrzuje pravidlo, že do jednoho díla se prostě nemůže vejít vše, i když se o to tvůrci často pokouší. Poněkud zdlouhavé dialogy jsou střídány scénami zvyšující adrenalin, takže se neustále pohybujeme v těchto dvou extrémech. Každopádně stojí za zhlédnutí, jen si ho nejspíše nebudete pouštět opakovaně.
- Hodnocení