Komorní litevské drama o touze být rodičem.
Jurga a Tomas jsou pár, který si k sobě bere Sašu, dvanáctiletého chlapce z dětského domova. Na jeden den, na zkoušku. A nikdo z nich ještě nemá tušení, jak náročný test to pro všechny bude. Saša na své potenciální nové rodiče nedočkavě čekal dva týdny, jenže hned na začátku se něco pokazí. Jak spolu stráví jeden den tři lidé, kteří o svou společnost vůbec nestojí? Kdo jsou a jak se v téhle nepříjemné situaci ocitli?
Mladý pár se snaží nějak zabít čas, protože ten se vleče, a i oněch pár hodin se nese v dusné atmosféře. Pokouší se rozptýlit problémového chlapce, který provokativně kouří a poslouchá vulgární rap, každou situaci se snaží svým “rodičům” znepříjemnit na maximum. Není to ale ani vtipné, ani se na něj nezlobíme. Prostě chápeme jeho nenávist a zároveň lhostejnost ke světu, který se k němu obrátil zády a nechal ho trčet ve vězení, jak dětskému domovu říká. V některých momentech se ale ukazuje, že nedůvěřivý Saša je přece jenom malý kluk, i když kvůli svému osudu si nemůže dovolit ukázat slabost, a stejně tak Jurga s Tomem jsou smutní a zranění, vůbec ne ti dospělí, co mají svůj život pod kontrolou. I oni jsou nejistí a bojují se zklamáním i nereálnými touhami.
Všichni zúčastnění ví, že se navzájem nechtějí, a že musí jen přežít následujících pár hodin. Proč spolu vůbec dnes musí být, a proč hlavní hrdinové zvolili adopci? Divákovi se pomalu a postupně odkrývá historie vztahu. Smutné momenty tu přichází stejně, jako je přináší život. Zcela nečekaně jakoby nic, jenže s fatálními následky. Osud se jich na nic neptal, a to mají se Sašou společné. I když už jsou “velcí” a mají svůj život zdánlivě ve vlastních rukou, stejně nemají a nemůžou dostat to, po čem touží.
I když je zápletka prostá, z filmu prýští emoce.Snímek je na začátku trochu zmatenější, než si zvykneme rozeznávat to, co se odehrává nyní a co jsou náhledy do minulosti. Pak už nám příběh plyne srozumitelně a zdánlivě poklidně, ale pod pokličkou vždy něco bublá. I když je zápletka prostá, z filmu prýští emoce, sledujeme velkou škálu pocitů především u Jurgy, kterou částečně chápeme, ale taky nás pěkně štve. Prožívá bolest, zklamání, nezájem, frustraci, odmítání, pocit viny, strach, záblesky štěstí, naději… Pochopitelně nejbližší bude snímek těm, kteří už jsou rodiči. I vztah mezi partnery je tu trefně vykreslen. Muž se snaží dát emotivnější ženě prostor a poskytnout jí co nejvíc opory, až to vede k situaci, že si ona ani neuvědomuje, že není jediná, kdo trpí. Jedním z ústředních témat snímku je umíněná a marná snaha o získání něčeho, co už bylo dávno ztraceno. A na konci nás snad čeká vykoupení.
Posmutnělý film o dospělých, kteří mohou být stejně tvrdohlaví jako umíněné dítě, a o dítěti, které může být i ve svém věku tak raněné a zklamané životem, jako dospělí. Snímek je půvabně civilní a obsahuje mnoho momentů, které zabolí na duši, aniž by byly pro diváka nějak přehnaně vyděračské. Škoda, že kvůli pomalému odkrývání minulosti nám trvá, než si postavy dost oblíbíme, a dramatické momenty v závěru ne vždy fungují.
To bude jízda! Sice pomalejší, ale intenzivní!
Je nutné u dětí rozvíjet talent.
„Myslíš, že je nám náš nový syn podobný?“
Byl tady Saša / Čia buvo Saša
Posmutnělý film o dospělých, kteří mohou být stejně tvrdohlaví jako umíněné dítě, a o dítěti, které může být i ve svém věku tak raněné a zklamané životem, jako dospělí. Snímek je půvabně civilní a obsahuje mnoho momentů, které zabolí na duši, aniž by byly pro diváka nějak přehnaně vyděračské. Škoda, že kvůli pomalému odkrývání minulosti nám trvá, než si postavy dost oblíbíme, a dramatické momenty v závěru ne vždy fungují.
- Hodnocení