Recenze: Bídníci reflektují současné nepokoje ve Francii. Rozhněvané postavy odkazují na Victora Huga
Není špatných květin. Jsou jen špatní pěstitelé.
Toto mrazivé varování s sebou nesou noví Bídníci režiséra Ladje Ly. Ačkoliv se nejedná o další adaptaci slavného románu Victora Huga, má nový snímek s původním příběhem překvapivě mnoho společného. Najdeme zde novodobého vyšetřovatele Javerta, vzbouřeného malého Gavroche i rozzlobený dav volající po revoluci. Nejednomu tak u filmu inspirovaném současnou situací ve Francii naskočí otázka, nakolik se může historie zopakovat.
Bídníci, kteří jsou pro režiséra původem z Mali režijní prvotinou, nejenže získali Cenu poroty na festivalu v Cannes, ale budou v letošním roce soutěžit o prestižního Oscara v kategorii nejlepších cizojazyčných filmů. Nominace to není náhodná – film, jenž vznikl na motivy protestů z roku 2005, je dechberoucí podívanou nesoucí varovný morální apel.
Latentním hlavním hrdinou je policista Stéphane (Damien Bonnard), který se připojil k protidrogové jednotce operující na předměstí Paříže. Spolu se svými kolegy Chrisem (přezdívaným prasátko, brzo si domyslíte proč) a Gwadou se snaží minimalizovat škody způsobené gangy, které mezi sebou v Montfermeilu soupeří. Hned první den Stéphanovy služby někdo v tamním cirkusu ukradne lvíče a pokud ho policisté včas nenajdou, bude to poslední kapka k válce mezi gangy. Zásah jeho dvou kolegů ale způsobí, že nejvíce hněvu a davového šílenství pocítí na vlastní kůži oni.
Děj symbolicky zasazený do prostředí, kde se před 150 lety odehrávali Hugovi Bídníci.Je otázkou, na kolik jsou ve vyprávění Ladje Ly efektně vystupňované emoce a na kolik režisér reflektoval současné problémy v zemi. Děj symbolicky zasazený do prostředí, kde se před 150 lety odehrávali Hugovi Bídníci, doplňují postavy, které do jisté míry kopírují literární typy ze slavného románu – podobnost dnešní rozzlobené mládeže v otrhaných mikinách a malého žebráka Gavroche hopsajícího po barikádách tak není náhodná.
Jednou z bravurně napsaných postav, díky kterým je příběh nosný, je sadistický policista Chris hlásající Javertovo „zákon jsem já“. Na rozdíl od Hugova detektiva však nedochází k osvobozujícímu smíření a symbolizuje pouze Javertovu temnou stránku. Tu lidskou, které není cizí lítost, by v nových Bídnících mohl představovat jeho parťák Gwada.
Původní kratší verzi Ladje Ly prodloužil do podoby celovečerního filmu plného emocí, který diváky vybízí k tomu zamyslet se nad kořeny hněvu ve společnosti. Noví Bídníci představují dobře vystavěný a silný příběh, který diváka udrží přes sto minut v napětí a strachu.
Největší hrůzu však prvotina Ladje Ly nahání v tom, že není vůbec daleko od pravdy. Nenásilným připodobněním současných nepokojů k situaci před Velkou francouzskou revolucí zároveň nastavuje společnosti zrcadlo a vznáší řečnickou otázku: „Kam tohle povede, když se nepoučíme?“
Podaří se protidrogové jednotce smířit rozzuřené občany?
Gavroche? Bezpochyby.
Když začne principál hledat ukradené lvíče, nahání takovou hrůzu, že se začne provinile cítit i divák před obrazovkou.
Bídníci / Les misérables
Původní kratší verzi Ladje Ly prodloužil do podoby celovečerního filmu plného emocí, který diváky vybízí k tomu zamyslet se nad kořeny hněvu ve společnosti. Noví Bídníci představují dobře vystavěný a silný příběh, který diváka udrží přes sto minut v napětí a strachu.
Největší hrůzu však prvotina Ladje Ly nahání v tom, že není vůbec daleko od pravdy. Nenásilným připodobněním současných nepokojů k situaci před Velkou francouzskou revolucí zároveň nastavuje společnosti zrcadlo a vznáší řečnickou otázku: „Kam tohle povede, když se nepoučíme?“
- Hodnocení