Recenze (Ne)matky: Nevhodný styl vypravování kazí jinak nadějnou myšlenku
Mateřství je jediným smyslem života a běda tomu, kdo si to nemyslí.
Režisérkou je Cindy Chupack, která je známá především kvůli své práci na seriálu Sex ve městě. V tomto žánru se sice osvědčila, ale jejímu prvnímu filmu prostě něco chybí. Stejně jako v seriálu sledujeme spíše jednotlivé historky, které vlastně dostatečně nespojuje nějaký vyšší příběh.
Tři kamarádky z městečka Poughkeepsie se pravidelně schází na Den matek, aby zavzpomínaly na staré dobré časy, když společně vychovávaly své děti. Tentokrát se ovšem rozhodnou pro změnu, protože mají pocit, že na ně jejich dospělí synové úplně zapomněli. Překvapí je proto návštěvou u nich v New Yorku. Jak se dá očekávat, ani jeden z nich není moc nadšený z toho, že se mu matka míchá do života.
Hvězdné obsazení zasloužilých hereček do hlavních rolí slibuje skvostnou podívanou. Ukáže se Angela Bassett jako upjatá a stále ještě truchlící vdova Carol, Felicity Huffman ztvárňující Helen, která se snaží za každou cenu udržet své mládí a Patricia Arquette jako židovská učitelka klavíru Gilian. Všechny byly v minulosti nominované na Oscara a poslední zmíněná ho dokonce získala. Z toho důvodu jejich působení zde vypadá jako mrhání talentem, za které může především způsob natočení.
Kdyby se podařilo rozvinout slibný námět, byly by pro ně tyto postavy jako stvořené.Kdyby se podařilo rozvinout slibný námět, byly by pro ně tyto postavy jako stvořené. Často jsou filmy o tom, jak rodiče zvládají děti a domácnost, ale už méně pozornosti je věnováno tomu, co nastane, když je jejich ratolesti opustí. Už bylo na čase, aby někdo odvyprávěl také tento příběh. Tvůrci si to vzali možná až moc k srdci a snažili se za každou cenu pojmout rozsáhlou síť osob a jejich vztahů. Jenže jich je na jeden snímek najednou až příliš, a tak se vlastně stane to, že nepoznáme pořádně žádnou. Proto toto téma nedosahuje svého potenciálu a vyzní do ztracena.
Chování matek je navíc občas přespříliš afektované a představuje klasická klišé. V jednu chvíli zase působí spíše jako puberťačky než paní v letech, což nepůsobí úplně přesvědčivě. Naopak v některých scénách se podařilo zachytit typickou výměnu názorů mezi matkou a dítětem. Například na argumenty ve stylu: „protože jsem tvoje matka“ opravdu nejde vhodně zareagovat. Sem tam zazní dobrá hláška, která vás přiměje se pousmát. Nicméně to není taková komedie, že byste sebou neovladatelně třískali smíchy o zem.
Ani synové se nechovají zrovna příkladně, rozhodně netrpí nějakou formou Oidipova komplexu. Celé je to postavené na odlišných hodnotách dvou generací a jejich vzájemném neporozumění. Každý se pokouší předjímat názory toho druhého, ale nedokáže to. Dlouhé dialogy nás mohou leckdy nudit, protože je to pořád takové plácání na emocionálním hřišti. Skutečný cit v nás probudí nejspíše až scéna, ve které pošle syn matce dojemný dopis s pugetem jejích oblíbených květin.
Film chce přiblížit mateřství a neskutečně složitý vztah matky a syna na vícero příkladech. Bohužel si toho nabral až příliš a pravá podstata mu uniká. Přítomné (ne)matky pak připomínají starší verze Zoufalých manželek nebo postav ze Sexu ve městě. Nemůžeme se ztotožnit ani s jedním táborem, protože oba jednají prapodivně. Když nic jiného, alespoň si z toho můžeme vzít důležité poselství. Popřejte na Den matek své matce, protože většinou je to jediná osoba, která vás nikdy nezavrhne, ať už se z vás stane kdokoliv. A taky proto, že si určitě nepřejete, aby vás zaskočila svou návštěvou.
Holky, tohle bude jízda!
„Vždyť ty pizzu přece nejíš!“
Podívejte se, není zase tak špatná, asi ji synáčkovi schválím…
(Ne)matky / Otherhood
Film chce přiblížit mateřství a neskutečně složitý vztah matky a syna na vícero příkladech. Bohužel si toho nabral až příliš a pravá podstata mu uniká. Přítomné (ne)matky pak připomínají starší verze Zoufalých manželek nebo postav ze Sexu ve městě. Nemůžeme se ztotožnit ani s jedním táborem, protože oba jednají prapodivně. Když nic jiného, alespoň si z toho můžeme vzít důležité poselství. Popřejte na Den matek své matce, protože většinou je to jediná osoba, která vás nikdy nezavrhne, ať už se z vás stane kdokoliv. A taky proto, že si určitě nepřejete, aby vás zaskočila svou návštěvou.
- Hodnocení