Co takhle exkurz do školního prostředí během karantény?
Určitě. Ale prostřednictvím jiného filmu. Život ve škole je totiž nicneříkajícím dramatem, které naráží na zásadní problém. Snaží se toho říct příliš, aby ve finále divákům neřekl vůbec nic.
Dějová linka se na první pohled zdá slibná. Výchovná poradkyně (Zita Hanrot) přichází do nové školy v jedné z nejchudších čtvrtí Paříže. Snaží se nejen motivovat studenty a pomáhat těm nejslabším, ale také vyřešit své osobní problémy. Ani jedno však nebude tak lehké, jak si představovala.
Snímků využívajících postav snaživých, ambiciózních, idealistických učitelů byl jen v posledních dvaceti letech natočen nespočet.Snímků využívajících postav snaživých, ambiciózních, idealistických učitelů byl jen v posledních dvaceti letech natočen nespočet. A francouzský snímek Život ve škole se mezi nimi téměř jisté ztratí. Důvod je prostý. Jak postavy učitelů, tak studentů jsou totiž žalostně nevýrazné. Studenti jsou vylíčeni jako průšviháři, a i když je mezi nimi pár snaživců nebo pár talentovaných, nikomu snímek nevěnuje dostatečný prostor. Přestože mají postavy zajímavé psychologické prokreslení a nejsou schematické, diváci nedostanou šanci kohokoliv z aktérů blíž poznat a vytvořit si k němu vztah.
Je patrné, že se režiséři Grand Corps Malade a Mehdi Idir snažili skrze snímek předat poselství. Z filmu ale bohužel není ani po hodině a půl stopáže jasné, jaké to má být. Mluví se tu o rovných šancích, utlačovaných menšinách, sociálních a rasových problémech, syndromu vyhoření a nedostatečně pružném vzdělávacím systému – ale ničemu z toho se na plátně nedostává adekvátního prostoru.
Život ve škole navíc postrádá výraznější gradaci, na čemž sehrál roli fakt, že ani herci nedostávají příliš prostoru pro realizaci. Není toho totiž příliš, co by vlastně měli hrát. I když je tak potřeba ocenit snahu tvůrců, že se snažili zachytit život v chudé pařížské škole komplexně a věrně, nebylo by na škodu myslet na to, že filmové scény (a dialogy především) nemají za každou cenou být realitou, ale mají jako realita vypadat. Snímek tak bohužel nevyužívá prostředků, jakými fikční filmy disponují, ale zároveň se ani nesnaží přiblížit filmu nonfikčnímu. Zapadá tak do průměru, na který si člověk po nějaké době ani nevzpomene.
Hodina hudební výchovy? Nic zajímavějšího asi nepřijde.
Jé, dneska zase hrachovka.
Ani učitelský sbor není bez poskvrny.
Život ve škole / La vie scolaire
Život ve škole navíc postrádá výraznější gradaci, na čemž sehrál roli fakt, že ani herci nedostávají příliš prostoru pro realizaci. Není toho totiž příliš, co by vlastně měli hrát. I když je tak potřeba ocenit snahu tvůrců, že se snažili zachytit život v chudé pařížské škole komplexně a věrně, nebylo by na škodu myslet na to, že filmové scény (a dialogy především) nemají za každou cenou být realitou, ale mají jako realita vypadat. Snímek tak bohužel nevyužívá prostředků, jakými fikční filmy disponují, ale zároveň se ani nesnaží přiblížit filmu nonfikčnímu. Zapadá tak do průměru, na který si člověk po nějaké době ani nevzpomene.
- Hodnocení