Recenze: Pod žhavým sluncem nás vezme na pláž prožít první lásky i rozchody

S mladými hrdiny tohoto filmu zavítáme do italského letoviska Riccione. 
 
 
Pláž, slunce, přátelé, hudba a milostné problémy, kolem kterých se točí celý náš svět, když je nám -náct. Parta přátel se každoročně schází na jednom místě, aby spolu trávila léto a hrála plážový volejbal. Do toho řeší své staré i nové polovičky. Tvůrci filmu sami nemohli přijít na žádný zajímavý příběh, který by utáhnul celý děj, tak museli splácat dohromady spoustu průměrných milostných zápletek plných klišé, ale postrádajících jednu zásadní věc: emoce. 

Za doprovodu kýčovité italské popové hudby poznáváme celou řadu hrdinů, se kterými zmítají pocity a také pudy. Někdo řeší nikam nevedoucí platonickou lásku, jiný handicap a věčně ustaranou matku, všichni se víceméně snaží dostat do vztahu anebo z něj. Aby se neřeklo, vznikne tu i jeden starší pár a poslechneme si pár přemoudřelých rad starého Casanovy, který nikdy nepodlehl svodům lásky… nebo že by? 

Samozřejmě se tu do sebe postavy zamilovávají bez jakéhokoli zjevného důvodu a jiskry. Mladé slečny musí přijít na to, že když se k nim přítel chová jako pitomec nebo je prostě ignoruje, měly by vzít nohy na ramena. Dospívající mladíci zase musí bojovat o své vyvolené těmi správnými zbraněmi. Všechny problémy, které se tu řeší, jsou bezelstné a neškodné, postavy si víceméně doopravdy neubližují. Tato romantická komedie je natolik nevinná, že v dnešní době – co si budeme nalhávat – se podobně naivní problémy řeší u dospívajících spíše někdy ve čtrnácti letech. Kdyby sem tam nedošlo ke konzumaci alkoholu nebo kouření, snadno bychom zapomněli, že tihle hrdinové už stojí na prahu dospělosti.

Děj se víceméně snaží obsáhnout všechny možné scénáře toho, co nás může jako teenagery u moře potkat, aniž by to vždy dávalo smysl.Děj se víceméně snaží obsáhnout všechny možné scénáře toho, co nás může jako teenagery u moře potkat, aniž by to vždy dávalo smysl. Občas se s přehnanou důležitostí hraje volejbal, jeden z hrdinů nekonečně touží po tom být zpěvákem a na tento sen kompletně zapomene ve chvíli, kdy ho najmou jako plavčíka. Postavy jsou samozřejmě černobílé čili partneři, ze kterých se dříve či později mají stát bývalí, jsou naprosto nemožní a chovají se ke svým protějškům dost hrozně, aby následný rozchod dával dostatečný smysl. Neohrabanost filmu se nejvíc projeví asi v závěru, kdy má dojít k zásadnímu vyznání lásky na pódiu, ale je to jen… trapas. S hrdiny tu zmítají hormony a emoce, což pochopitelně odpovídá věku, jenže jedna věc je tohle prožívat, kdežto koukat na to je věc jiná. Jako snímek v nás tohle dílo potřebné emoce nevzbudí. Ale možná Netflix sází na fakt, že po koronavirovém domácím vězení tuto exkurzi na pláž uvítáme.

Pod žhavým sluncem má atmosféru léta a prvních lásek, ale nenabízí nic originálního, nového ani extra zábavného. Do filmu se pokusili nacpat co nejvíce postav, které neustále něco dělají, většinou se snaží získat, případně zbavit partnera. Lze doporučit mladým divákům, pokud vezmou oni (nebo jejich rodiče) v úvahu přítomnost alkoholu, drog a diskusí o sexu. Doporučit můžeme obzvláště tehdy, pokud tito diváci ještě nikdy neviděli žádnou romantickou komedii, nebo ještě lépe vůbec žádný film.
 

„Ahoj, nepotřebuješ pohlídat?“

Někdy stojí za to zvednout oči od mobilu.

„Ty jsi ale roztomilej… Chceš být můj kamarád?“