Recenze Palm Springs: Osobitá komedie zpracovává často používaný motiv časové smyčky

Zábavně o lidských chybách a slabostech.
 
 
Americká streamovací služba Hulu vypustila do světa film, který na sebe strhl velkou pozornost. Jedná se o první celovečerní debut režiséra Maxe Barbakowa a o scénář se postaral Andy Siara. Oba toho na kontě ještě nemají tolik, ale nebojí se jít svou vlastní cestou, což se jim v tomto případě rozhodně vyplatilo.

Příběh se odehrává na velkolepé svatbě v Kalifornii. Apatický Nyles, přítel od nevěstiny nejlepší kamarádky, zažívá už nějaký čas tentýž den pořád dokola. Do této smyčky nechtěně vtáhne i starší sestru nevěsty – poněkud obscénní a cynickou Sarah. Když nenajdou způsob, jak se z toho dostat, snaží se všemožně zabavit. Když druhý den neponesou žádné následky, padají postupně všechny společenské zábrany. A protože tráví společně tolik času, začne mezi nimi vznikat silné pouto.

Předností je bezpochyby ústřední duo herců s komediálním nadáním.Předností je bezpochyby ústřední duo herců s komediálním nadáním – Andy Samberg a Cristin Milioti. Tato herečka ztvárnila mimo jiné i dlouho tajemnou postavu matky v oblíbeném seriálu Jak jsem poznal vaši matku. Funguje mezi nimi nenucená vzájemná chemie a jejich charaktery jsou vcelku dobře propracované. Ačkoliv se snímek zvlášť ze začátku tváří jako typická romantická komedie, ve které se do sebe dva lidé bezhlavě zamilují, není tomu tak. Je realisticky vykreslen postupný vývoj jejich vztahu, jenž je zatížen předchozími negativními zkušenostmi. Zvláštní jsou také variace příběhů jednotlivých hostů.

Určitě se divákovi při sledování vybaví dnes již klasický film Na Hromnice o den více z roku 1993 v hlavní roli s Billem Murrayem. Známý koncept se zde sice opakuje, ale je s ním zacházeno jinak. To, že se postavy ocitly v nekonečném dni, není dáno nějakou karmickou odplatou, která má vést k sebezdokonalení. Jen se prostě hlavní hrdinové dostali někam, kam neměli. V přeneseném smyslu to vystihuje trable běžného života, ty totiž taktéž přicházejí mnohdy zcela bez opodstatnění.

Nese se v dosti filozofickém duchu, který divák může, ale současně nemusí vnímat. Pokud ho ovšem nezaregistruje, připraví se o hlubší smysl snímku, proto mu v důsledku toho nemusí přijít zase tak pozoruhodný. Humor je povedený, ale samotný by celé filmové dílo neutáhl. Navíc místy až černý humor není úplně pro každého. Existence člověka v časové smyčce ztrácí na významu, což vede k nihilistickému uvažování. Nicméně zároveň si díky tomu můžeme uvědomit, jaké hodnoty jsou pro nás v životě podstatné. I když se někdy zdá, že je bytí nesnesitelně náročné, vždy lze najít něco, co vám bude přinášet radost.

Příjemnou změnou oproti valné většině romanticky laděných filmů je, že se nedočkáme žádných tisíckrát ohraných klišé. Tvůrci využili svou mladistvou kreativitu správným směrem. Hořkosladké ladění díla navíc zahaluje tajemstvím i to, jak to celé nakonec skončí. Z vizuálního hlediska zaujme především svou jednoduchostí v pozitivním slova smyslu. Jednotvárnost stále se opakujícího dne nejdříve působí komickým dojmem, ale postupně začne diváka skutečně vytáčet. Kvůli tomu se někomu může zdát i necelých devadesát minut jako věcnost. Na druhou stranu je zde obsaženo tolik myšlenek, že snímek pomyslně praská ve švech. Nenabízí pouze odreagování, má potenciál nadchnout i náročnější diváky. Zkrátka, pokud máte tento žánr rádi, Palm Springs je jasná volba.
 

Když člověk zná každý pohyb všech lidí na parketě, je snadné zapůsobit.

„Všechno nejlepší k miliontým narozeninám!“

„Co to tam proboha vyvádějí?!“