Představitelka Loly, Mya Bollaers se rozhovořila o své první filmové zkušenosti a důležitosti reprezentace LGBT komunity ve filmu

„Je důležité dělat takové filmy, aby se lidé vzdělávali o těchto tématech a uvědomili si, že všechny tyto minority existují.“
 
 
Před pár dny vstoupil do českých kin belgicko-francouzský snímek Lola. Film pojednává o mladé dívce s transgender identitou, která se musí spojit s odcizeným otcem, aby společně pohřbili její zesnulou matku. V den premiéry navštívili Prahu režisér a scenárista Laurent Micheli a Mya Bollaers, představitelka titulní hrdinky. Pro čtyřiadvacetiletou Bollaers šlo o první filmovou zkušenost. Navíc je sama transgender osobou, narodila se totiž jako muž. Jako takové jí tedy téma filmu bylo velmi blízké a s námi se podělila o svůj pohled na věc.

Červený koberec: Nejdříve bych vám chtěla pogratulovat ke skvělému výkonu a k obdržení ceny Magritte. Jaké to bylo být prvním transgender držitelem této ceny?

Mya Bollaers: Nevím. Řekla bych, že to bylo jako pro každého, kdo obdrží nějakou takovou cenu. Je to způsob ohodnocení vaší práce, člověk cítí vděčnost. Věnovala jsem svou cenu všem trans lidem, protože je to menšina, která není tolik slyšena celým světem.

Červený koberec: Lola je vaše první filmová role, je to tak?

Mya Bollaers: Ano.

Červený koberec: Jaká to pro vás byla zkušenost? A jak jste se k této roli dostala?

Mya Bollaers: Odpověděla jsem na inzerát o castingu na sociálních sítích. Zavolali mě na konkurs a pak jsem tu roli získala. Každá věc, kterou jsem dělala, a kterou jsem prožila při natáčení a tvoření filmu pro mě byla skvělou zkušeností. Film mi byl odjakživa blízký. Poslouchala jsem a ostatní naslouchali mě a tomu, kdo jsem a co dělám. Vše jsem se vlastně učila až na místě. Každopádně, zkušenost jako taková je pro mě drahocenná. Všechno, co jsem se na tomto filmu naučila, bylo to pro mě nové.

Červený koberec: Jste sama transgender osobou, stejně jako titulní hrdinka, ovlivnilo to nějak vaše ztvárnění Loly? Čerpala jste z vlastních zkušeností?

Mya Bollaers: Ona myšlenka, obsadit trans osobu, aby ztvárnila trans postavu, je vždy určená pro zviditelnění toho díla. Je to ale důležité i pro trans komunitu a její zviditelnění v tom smyslu, že je důležité nechat osobu trans ovlivnit svůj obraz a to, jak je ztvárněna. Každý herec či herečka jakéhokoliv pohlaví a generové identity však může ztvárnit jakoukoliv roli, nepotřebuje k tomu nutně mít zkušenosti s tou danou situací. Chci říct, že to, že jsem trans osoba, není tolik podstatné k tomu, jak jsem svou postavu ztvárnila.  Ano, zkušenosti jsem měla možná trochu podobné. dokázala jsem z toho vycházet a naučit se něco. Ale myslím, že jsem Lolu nehrála tak a tak, protože bych se v té situaci já sama zachovala tak a tak. Nemělo to nic společného s tím, že jsem sama trans. Na tom v závěru nesešlo. Jde o výkon samotný, a to ho neovlivní. Je to práce jako každá jiná a člověk se na ní musí tak či onak připravit.

Červený koberec: A jsou mezi vámi a Lolou nějaké podobnosti?

Mya Bollaers: Ne, nejsou.

Červený koberec: Myslíte si, že je dostatek filmů zabývající se LGBT tématikou? Mělo bych jich podle vás být více?

Mya Bollaers: Ano, myslím, že bychom jich měli mít více. Navíc, je to však také samozřejmě otázka toho, kde ty filmy vznikají a kam jsou distribuovány. Podle mě se téma zviditelní více, když se o něm udělá film. Řekla bych, že všem menšinám, ať už jde o LGBT či etnické apod. minority, více prospívá, když ten film není přímo jen o tom tématu, protože je lépe přístupný pro všechny. Ale ano, myslím si, že je důležité dělat takové snímky, aby se lidé vzdělávali o těchto tématech a uvědomili si, že všechny tyto minority existují. Ale domnívám se, že opravdové přijetí přijde, až když takové osoby budou mít ve snímku roli bez ohledu na své sexuální zaměření nebo barvu pleti.

Červený koberec: Vzhledem k tomu, myslíte si, že Lola a podobné filmy mohou změnit pohled veřejnosti na trans lidi a LGBT komunitu jako celek?

Mya Bollaers: Nemyslím si, že by mohly změnit názor veřejnosti. Lidé, kteří jsou otevření a inteligentní, budou vždy tyto menšiny akceptovat bez ohledu na to, zda jsou reprezentovány ve filmu a naopak. Je však důležité být o tomto tématu dostatečně vzdělaný, protože jedině tak lze změnit to, jak se věci mají.  Třeba v Belgii měla Lola velký dosah, byla promítána ve školách, aby vzdělávala mladé lidi a rozšířila jejich povědomí o tomto tématu.

Červený koberec: Nevím, jestli tohle víte, ale před pár dny zrovna skončil Prague Pride Week. Myslíte si, že to je možná zmeškaná příležitost, a že mohl být snímek být vpuštěn do kin už tehdy?

Mya Bollaers: Tohle není otázka, na kterou bych mohla odpovědět, protože o tom já nerozhoduji. Nicméně, myslím si, že nezáleží na tom, kdy film vstoupil do kin, protože LGBT komunita existuje 365 dní v roce.  Takové filmy by měly být viděny vždy, nejen při takových akcích. A měli by je vidět všichni lidé, nejen LGBT osoby.