Recenze: Jeskyně nabízí známý pohlcující příběh, jehož zpracování potřebuje místy samo trochu zachraňovat
Byla jen otázka času, kdo to jako první zfilmuje.
Psal se rok 2018 a v zaplavené thajské jeskyni uvízlo dvanáct členů místního dětského fotbalového týmu společně s jejich trenérem. Událost, která otřásla celým světem. Náhle začal boj o život a záchranu třinácti chlapců, ale především to byl boj s časem. A právě tento skutečný příběh nám přibližuje Jeskyně.
A ukazuje nám ho ze zvláštního úhlu pohledu. Dění nesledujeme očima uvězněných dětí a jejích trenéra, což by možná bylo zajímavější, ale z pohledu jejich zachránců. Pozorujeme, jak se spojil celý svět, aby zachránil třináct nevinných životů. A je to inspirující příběh, to samozřejmě, avšak z hlediska zajímavosti tolik nepřináší, dalo by se říct. Vzhledem k tomu, o jak medializovanou událost šlo, většinu věcí už známe, víme, jak se to odvine a jak to dopadne. Kdyby se tvůrci zaměřili na uvězněný tým, nabídli by určitě zajímavější úhel pohledu, možná až trochu hororový nádech.
I přes veškerou familiárnost příběhu, však režisér a scenárista Tom Waller, vnáší do podívané určitý element napětí. Na plátně se skoro neustále něco děje, postavy řeší něco neodkladného ve vypjaté situaci. Nejde říct, že bychom se u snímku nudili, podívaná je to záživná. Avšak místy poněkud balancuje na hranici chaotičnosti. Některé momenty jsou nepřehledné, rychle a téměř neuroticky se přechází z jedné scény na druhou a divák ztrácí koncentraci i přehled. Do toho všechno jsou pak taktické scény, ve kterých se řeší záchranná akce, místy prolnuty místním náboženským průvodem, či spíš kultem, který věří, že svými modlitbami pomůže uvězněným chlapcům. Celé to působí nesmyslně a mimo mísu, odvrací to pozornost a diváka akorát trochu irituje.
Nepřehlednosti napomáhá i ohromná změť všemožných postav. Je sice pravda, že na scéně bylo v tu dobu velké množství aktérů, protože každý se chtěl zapojit a pomoci, nebylo však potřeba, aby se tvůrci zaměřili na každičkého z nich. Záměr je jasný, chtěli vyzdvihnout hrdiny této události, ale paradoxně vlivem toho nemá snímek svého hrdinu a divák neví, koho vlastně má sledovat. Příběh pak nepůsobí celistvě, protože ho nedrží jedna hlavní postava, ale je rozkouskován.
Někteří aktéři ztvárňují sami sebe.S tím se pojí i herecké obsazení, které je poněkud zvláštní. Již na začátku je v titulcích uvedeno, že někteří aktéři ztvárňují sami sebe. Je to určitě zajímavá volba a kupodivu ve filmu dobře funguje. Ten díky tomu působí více přirozeně a syrově, díky čemuž je unikátní. Jelikož je ve snímku tolik postav, ve kterých se ztrácíme, je těžké najít někoho, kdo by vyčníval a byl něčím zapamatovatelný. Nicméně, za zmínku jistě stojí Jim Warny, oslavovaný irský jeskynní potápěč, který ztvárňuje sám sebe. A poměrně mu to jde. Warny, vzhledem k tomu, že je to neherec, podává solidní výkon a dobře zapadá mezi profíky.
V neposlední řadě je pak potřeba zmínit i prostředí, které je pro toto dílo velmi podstatné. Jak již název napovídá, velká jeho část se odehrává v thajské jeskyni. Waller a spol. odvedli dobrou práci při navození autentické, až klaustrofobní atmosféry. Při natáčení se dokonce vydali natáčet i do skutečného jeskynního komplexu, kde se ona osudná záchranná mise odehrála.
Na jedné straně se Jeskyně zabývá známým příběhem a po faktografické stránce tak ničím nepřekvapí (i když tvůrci si dovolil pozměnit některé věci a zapojit trochu fikce, kvůli dramatizaci příběhu). Drží však překvapivě neustále napětí a rozhodně nenudí, i přes to, že se občas ztrácíme v nepřehledném příběhu a změti postav. Z hereckého hlediska pak nelze mnoho vytýkat, profesionálové i ti, jenž ztvárňují sami sebe, se dobře prolínají a hranice mezi jejich výkony je téměř neznatelná. Největším plusem je však autentické prostředí jeskyně, ve kterém se velká část příběhu odehrává (překvapivě), a které uchvátí i nažene husí kůži.
Hurá, do zaplavené jeskyně!
Kam, že vlezli?
Plán je následující: vlezeme tam.
Jeskyně / The Cave
Na jedné straně se Jeskyně zabývá známým příběhem a po faktografické stránce tak ničím nepřekvapí (i když tvůrci si dovolil pozměnit některé věci a zapojit trochu fikce, kvůli dramatizaci příběhu). Drží však překvapivě neustále napětí a rozhodně nenudí, i přes to, že se občas ztrácíme v nepřehledném příběhu a změti postav. Z hereckého hlediska pak nelze mnoho vytýkat, profesionálové i ti, jenž ztvárňují sami sebe, se dobře prolínají a hranice mezi jejich výkony je téměř neznatelná. Největším plusem je však autentické prostředí jeskyně, ve kterém se velká část příběhu odehrává (překvapivě), a které uchvátí i nažene husí kůži.
- Hodnocení