Recenze Mařenka a Jeníček v lese hrůzy: Z německé klasiky nesmyslným hororem. Perníková chaloupka nejvíce děsí provedením
Bylo nebylo, Jeníček a Mařenka se znovu vydali do temného lesa. Vyšli z něj ale beze smyslu.
Přivést do světa filmu další verzi slavného příběhu bratří Grimmů se rozhodl režisér Oz Perkins. Mysteriózní horor, který se nedrží zažité pohádkové linie, však své umělecké ambice nenaplňuje.
Je to tak trochu příběh o Mařence a Jeníčkovi obrácený vzhůru nohama. Sourozenci jsou nuceni opustit pološílenou matku a vydat se přes temný les za vidinou jídla a střechy nad hlavou. A podle očekávání narazí na podivuhodné stavení, které obývá mimořádně podezřelá a děsivá stařena (Alice Krige). Tady ale podobnost s původní německou verzí končí a začíná něco, kvůli čemu možná Wilhelm a Jacob Grimmovi nebudou odpočívat v pokoji.
Noví Jeníček s Mařenkou jsou pseudo-uměleckým obrazem svých pohádkových představitelů.Noví Jeníček s Mařenkou jsou pseudo-uměleckým obrazem svých pohádkových představitelů a vedou buď naprosto irelevantní nebo afektovaně intelektuální dialogy. Mařenka v podání Sophii Lillis je nejen řádně emancipovaná, ale také obdařena kouzelnou mocí. A než se člověk stihne vzpamatovat a zorientovat se, ejhle – Mařenka se učí čarovat a začne se schylovat k rituální vraždě Jeníčka (Sam Leakey). Na druhou stranu se není čemu divit, Perkinsův Hansel je nesympatický, ufňukaný, rozmazlený klučík, který ničemu nerozumí. Jistě ví jen to, že chce perníček. A to hned.
Co stojí za vyzdvihnutí, je vizuální stránka, která po celou dobu pomáhá udržet temnou, mysteriózní atmosféru. Zároveň však všechna deprese a hororové efekty přichází trochu vniveč, nesmyslný scénář nezachrání a film samy o sobě neutáhnou.
Snímek tak na tom, čím chtěl vyniknout, jednoznačně ztrácí. Ve snaze o umělecké vyjádření za každou cenu se ztratí i prvky, které mají potenciál – jako životní příběh čarodějnice, který celé vyprávění otevírá. Korunu tomu celému dá multietnické obsazení, které je v případě německé středověké pohádky docela pěst na oko. A aby tvůrci dali důraz na už tak silný feministický ráz, ne náhodou je v názvu filmu první v pořadí „Mařenka“.
Sophii Lillis jako Mařenka.
Americká perníková chaloupka bez perníku.
Nejbarevnější jsou na novém snímku Oze Perkinse okna.
Mařenka a Jeníček v lese hrůzy / Gretel & Hansel
Snímek tak na tom, čím chtěl vyniknout, jednoznačně ztrácí. Ve snaze o umělecké vyjádření za každou cenu se ztratí i prvky, které mají potenciál - jako životní příběh čarodějnice, který celé vyprávění otevírá. Korunu tomu celému dá multietnické obsazení, které je v případě německé středověké pohádky docela pěst na oko. A aby tvůrci dali důraz na už tak silný feministický ráz, ne náhodou je v názvu filmu první v pořadí "Mařenka".
- Hodnocení