Recenze: After: Přiznání zaboduje vášnivými scénami. Příběhově zůstane beze smyslu

Když se knihomolka a rebel pokoušejí o harmonický vztah. 
 
 
Že kombinace romantiky a dramatu přitáhne pozornost, aniž by film musel mít dobrý scénář, tentokrát ukázal režisér Roger Kumble. Tvůrce známý především sérií snímků Nebezpečné známosti tentokrát navazuje na adaptaci románu Anny Todd a přichází s pokračováním příběhu After: Polibek, který se v loňském roce objevil na filmových plátnech pod vedením režisérky Jeny Gage. A i když se scénáře chopila autorka knižní předlohy, žádná sláva to není.

Film dějově navazuje tam, kde skončil předchozí díl. Rozkošná a trochu naivní knihomolka Tessa (Josephine Langford) a rebel Hardin (Hero Fiennes Tiffin) se sice rozešli, ale ne na dlouho. Postupně se snaží obnovit vztah, ale okolnosti jim příliš nepřejí. Tessa má novou práci, Hardina doženou jeho traumata z minulosti. Dokážou k sobě znovu najít cestu?

Schematická zápletka, která nedovoluje vystoupit z přisouzených stereotypů, má za následek, že se toho o Tesse ani Hardinovi moc nedozvíme.Na čem romantické drama After: Přiznání nejvíce havaruje, je scénář. Schematická zápletka, která nedovoluje vystoupit z přisouzených stereotypů, má za následek, že se toho o Tesse ani Hardinovi moc nedozvíme. A nebude tudíž šance příliš pochopit některé jejich myšlenkové pochody. Nejzajímavější místa scénáře – třeba poodhalení Hardinovy minulosti – zůstanou nedovyprávěna. Film tak scenáristicky trochu zamrzne na úrovni klišé v podobě ztrápených teenagerů z odlišných světů, kteří se hrozně milují, ale vlastně k sobě složitě nalézají cestu.

Čím naopak tvůrci nešetřili, je množství intimních scén mezi Tessou a Hardingem, které by mohlo konkurovat Padesáti odstínům. S tím rozdílem, že kamera zde odvádí poměrně dobrou práci, a ví, z jakého úhlu, co nasnímat. A aniž by tak film někoho pohoršil, má svou intimností má ambice získat uznání i konzervativnějšího publika.

Velký podíl na tom, že přes všechna negativa film svým způsobem podivně funguje, mají především Australanka Josephine Langford (mladší sestra slavné Katherine) a Hero Fiennes Tiffin, kteří působí vizuálně dobře a zafungovali jako sladěné herecké duo. Přestože jim scénář neposkytuje přílišný prostor, emocionální kotrmelce jim jdou. Bohužel se totéž nedá říct o všech vedlejších postavách, které jsou schematické tak, jak je to jen možné. Nejzajímavější z nich je pak zřejmě rozporuplná figura v podobě mírně psychopatického kolegy Tessy, kterého si zahrál Dylan Sprouse.

Ačkoliv se režisér Roger Kumble svými posledními filmy pokouší o comeback na výsluní romantických dramat, After: Přiznání se mezi ně nezařadí. Romantika je na to příliš schematická, drama přikreslované, a kdo se nad zápletkou více zamyslí, dočká se více otázek než odpovědí. Publikum lačnící po vášnivých scénách ale má šanci na spokojenost.
 

Když dá Kumble dohromady blondýnku a fešného bad boye, Stmívání si ani neškrtne.

Dozvíme se víc o Hardinovi a jeho rodině.

Zack nebo Cody?