Recenze: Léto 85 je nostalgický příběh o mladé lásce, který zaujme svým zpracováním i hlavními hrdiny
Zlaté osmdesátky.
Píše se rok 1985, na pobřeží francouzské Normandie potkává šestnáctiletý Alexis o letních prázdninách tajemného osmnáctiletého Davida. Oba chlapci se téměř ihned sbližují a netrvá dlouho, než mezi nimi vznikne intimní romantický vztah. David probouzí v Alexisovi něco, o čem doposud nevěděl, že v sobě má. Jenže jednoho dne se vše osudově zvrtne…
Tak zhruba zní ve zkratce hlavní myšlenka nového snímku francouzského režiséra a scenáristy Françoise Ozona (8 žen). Na první pohled by se mohlo zdát, že Léto 85 trochu okrádá drama Dej mi své jméno z roku 2017, s nímž si je tematicky i příběhově velmi podobné. Avšak pravda tkví někde trochu jinde. Léto 85 je totiž inspirováno románem Dance on My Grave, který vyšel před necelými čtyřiceti lety. Je tedy otázkou, kdo ho přesně kopíruje. Mnozí však budou i tak pohlížet na Léto 85 především jako na francouzskou verzi zmíněného Oscarového hitu, což je škoda. Ozon totiž nabízí poutavou, a především kvalitně zpracovanou podívanou.
Léto 85 předkládá především zajímavý a dojemný příběh.Léto 85 předkládá především zajímavý a dojemný příběh, v jehož jádru sice jsou LGBT+ postavy a jejich vztah, ale jejich sexuální orientace není hlavním zaměřením děje. Samozřejmě, je jeho velkou součástí, ale Ozon na ní příliš netlačí (až na pár výjimečných eroticky laděných scén), spíš je to vnímáno jako samozřejmost, ne jako něco, co by mělo z filmu nějakým způsobem vyčnívat. Je to zkrátka vyprávění o mladé lásce, která je jen tak náhodou LGBT+ charakteru. Ztotožnit se tím může každý, kdo byl někdy mladý a zamilovaný. V tom je celý půvab Léta 85.
Za tuto bezprostřednost vděčí film i hereckému obsazení, které podává kvalitní výkony. Félix Lefebvre je jako hlavní hrdina Alexis velmi výrazný a už od počátku si svou narací lehko získá diváky. Malinko slabší je pak Benjamin Voisin jako tajemný David, který sice neodvádí nijak špatnou práci, ale vedle Lefebvra zkrátka trochu zaostává. Do třetice je pak také nutné zmínit Valerii Bruni Tedeschi coby matku Davida. Té se daří v každé scéně, kde se objeví, otočit veškerou pozornost na sebe, její postava je bezesporu nejvýraznější a nejpamátnější ze všech.
Krom silného obsazení pak Léto 85 nabízí i vizuálně lichotivou podívanou. A nejde jen o autentické prostředí pobřeží Normandie, kde se celý příběh odehrává. Na první pohled totiž zaujme především svou výraznou barevností a výraznými kostýmy, jež jsou záměrně vybrány tak, aby zdůraznily období 80. let, jehož móda byla takto křiklavá. Vše je výrazné, pestré, křiklavé nebo pastelové.
Atmosféru výrazně doplňuje i hudební doprovod. Velký význam je kladen na baladu Sailing v podání Britského zpěváka Roda Stewarta. Ta vlastně tvoří takové jádro příběhu, v jehož průběhu zaznívá několikrát opakovaně. Tím se nám tento půvabný a chytlavý sedmdesátkový hit zaryje do paměti.
V závěru představuje Léto 85 především kvalitně odvedenou filmařskou práci, a to především po vizuální stránce. Nabízí i poutavý příběh, v jehož jádru je mladá romance a téměř detektivní zápletka, která nechá diváky hádat až do konce. Potěší i herecké výkony a prostředí Normandie, na které se prostě hezky kouká. Scenárista a režisér Ozon sice nepřináší nic přehnaně objevného, ale svým snímkem se určitě mnohých dotkne.
Cože to tam píšou? Nějaký covid-19?
A teď ti pustím Kabáty, to budeš koukat!
A takhle se češe V. Diesel.
Léto 85 / Été 85
V závěru představuje Léto 85 především kvalitně odvedenou filmařskou práci, a to především po vizuální stránce. Nabízí i poutavý příběh, v jehož jádru je mladá romance a téměř detektivní zápletka, která nechá diváky hádat až do konce. Potěší i herecké výkony a prostředí Normandie, na které se prostě hezky kouká. Scenárista a režisér Ozon sice nepřináší nic přehnaně objevného, ale svým snímkem se určitě mnohých dotkne.
- Hodnocení