Recenze: Borat svým nemístným humorem naráží na vše možné a výstižně glosuje dění ve společnosti
Jestlipak víte, kdo je šestým nejznámějším Kazachem?
Jmenuje se Borat Sagdijev. A ten je jakožto nejlepší reportér kazašské státní televize vyslán do USA, aby zde natočil dokument o „zemi neomezených možností.“ Na dalekou cestu se s ním vydává i Azamat Bagatov, jeho věrný kameraman, producent a bodyguard v jednom. Stačí však jediné zhlédnutí Pobřežní hlídky a Borat mění směr cesty do Kalifornie, pevně rozhodnut udělat z Pamely Anderson svou novou manželku. A nic mu v tom nebrání, když tu jeho starou a tlustou mu navíc znásilnil a sežral medvěd.
Za zrodem této již kultovní podívané stojí režisér Larry Charles a Sacha Baron Cohen jakožto spoluscenárista a představitel titulního hrdiny. Borat (nebo, koho by to zajímalo, celým názvem Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu) je opravdu nevšední počin a zanedlouho se dočká svého pokračování. Právě proto nastala vhodná chvíle ohlédnout se za původním filmem.
Tvůrci snímek natáčeli bez vědomí okolních účastníků.Ten je z žánrového hlediska takový mišmaš, mísí se zde komediální skeč, dokument a skrytá kamera. Tvůrci totiž snímek natáčeli bez vědomí okolních účastníků (např. Boratova učitelka etikety, instruktor ve škole, hotelový recepční či hoši, kteří svezou Borata kousek ve svém karavanu). Díky tomu dostáváme realistické reakce na Boratovy výstřelky ze strany nic netušících aktérů. Zkrátka a dobře jde o nevšední zážitek, který je umocněný autentickým chováním nic netušících lidí.
Najde se zde plno památných momentů (rozprava s feministkami, večeře u upjatých hostitelů, kurz dělání vtipů atp.). Jako nejvýraznější příklad však poslouží nahatá honička mezi rozhádaným Boratem a Azamatem, kteří přitom vtrhnou na jakousi soukromou akci a vběhnou nazí přímo na pódium před zraky stovky přihlížejících lidí. Nutno podotknout, že zrovna v této instanci ani sami herci do poslední chvíle netušili, kam přesně vtrhnou, celé to byla jedna velká improvizace. Ostatně jako většina snímku. Nedá se totiž tvrdit, že by se tvůrci drželi nějakého obzvlášť pevného scénáře. Celé to pak vrcholí střetem s Pamelou Anderson a Boratovou (jemně řečeno) nešikovnou žádostí o její ruku.
A právě proto je Borat tolik záživný, jde o bezprostřední humor, který je sice velmi nekorektní (o tom není sporu), ale prostě baví, zvlášť díky již zmíněným nehraným reakcím Boratových „obětí“ a téměř kamenné tváří Sachy Baron Cohena na straně druhé. Celé to pak působí jako jedna velká skrytá kamera a pokus o napálení jistých osob, což bezesporu funguje a dodává celému neobvyklou atmosféru.
Cohen se jednoznačně v této roli vyřádil. Do Borata se přímo vtělil a zosobnil ho vším možným, nemotorný Kazach v šedém obleku (který mimochodem tvůrci záměrně po dobu natáčení vůbec neprali) se vryje divákům do paměti. Už od jedné z prvních scén, kdy se krátce objeví v jasně zelených mankini (fashion trend, který vlastně sám zavedl), jež mnoho nezakrývají, je jasné, že to celé bude jízda a že tenhle týpek se nebojí ani nejextrémnějšího humoru. Dobrou hereckou oporou mu pak je Ken Davitian coby Azamat. Ten je natolik přesvědčivý jako malý tlustý brblající cholerický Kazach, že by nás ani nenapadlo, že sám herec ve skutečnosti umí plynule anglicky (protože je Američan).
I jazyková stránka je jedním ze zajímavých prvků snímku. Borat většinu času mluví svojí broken English a dělá spoustu chyb. A když zrovna nemluví polovičatě anglicky, tak se hádá s Azamatem „kazašsky“ (ve skutečnosti Cohen mluvil hebrejsky a Davitian zase arménsky). To dotváří Boratovu celkovou osobnost.
Především se zde však najde plno všelijakých společenských narážek a nekorektního humoru, divák na něj musí ale být prostě naladěný, jinak by se ho to mohlo strašně dotknout. Cohen a spol. totiž po cestě stihnout urazit spoustu etnických a jiných menšin, třeba veškeré národy bývalého komunistického bloku, černochy, křesťany, homosexuály, Američany anebo i židy (což je obzvlášť vtipné, vzhledem k tomu, že Cohen je sám židem).
Na Borata se zkrátka nesmí nahlížet příliš kriticky, jinak si z něj nic nevezmeme a jen se urazíme. Tvůrci se totiž snažili o velmi nekorektní satiru, která baví právě svou bezprostředností, absurdností a pocitem autentičnost. Borat jistě není film pro všechny, jen pro ty otrlejší, ale své věrné fanoušky si i přes to dokázal získat a má je i do dnes.
Borat je módní trendsetter.
Rád večeří v dobré společnosti.
A především je to patriot.
Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu
Na Borata se zkrátka nesmí nahlížet příliš kriticky, jinak si z něj nic nevezmeme a jen se urazíme. Tvůrci se totiž snažili o velmi nekorektní satiru, která baví právě svou bezprostředností, absurdností a pocitem autentičnost. Borat jistě není film pro všechny, jen pro ty otrlejší, ale své věrné fanoušky si i přes to dokázal získat a má je i do dnes.
- Hodnocení