Rozhovor: Jan Žůrek vyrazil ve filmu Connection s Annou Hanuš Kuchařovou a dalšími sedmi ženami na půl kilometru dlouhou highline

„Connection objíždí filmové festivaly po celém světě.“
 
 
Kameraman a režisér Jan Žůrek znovu vyrazil do terénu, aby divákům zprostředkoval zážitek, který prožilo osm dívek z celého světa na půl kilometru dlouhé highline napnuté mezi dvěma skalními věžemi v Moabské poušti. Na otázky k filmu, který je součástí i letošního Mezinárodního festivalu outdoorových filmů, nám odpověděl jeho tvůrce.

V rámci rozhovoru Žůrek prozradil, jak probíhaly přípravy i samotné natáčení v poušti či jak probíhala spolupráce s tolika ženskými aktérkami. Dokonce naznačil, na jaké projekty se od něho do budoucna můžeme těšit.

Červený koberec: Již podruhé se s Vámi potkáváme na MFOF. V roce 2018 jste zde soutěžil v kategorii Dobrodružný a extrémní sportovní film se snímkem Zpátky ve výškách, který se umístil na krásném třetím místě. I letos jste obohatil stejnou kategorii, a to dokumentem Connection. Co na nás tentokrát čeká?

Jan Žůrek: Je to tak. Letos jsme dokončili nový film Connection, který popisuje příběh osmi dívek z různých konců světa, které se rozhodly napnout půl kilometru dlouhou highline mezi dvěma skalními věžemi v Moabské poušti. Projekt to byl velmi ambiciózní, protože se do té doby žádnému ženskému týmu nic podobného nepodařilo. Na věžích nakonec strávily 5 dní a nejen, že se jim je podařilo propojit tenkým popruhem, po kterém pak přecházely, ale našly propojení také mezi nebem, zemí a sebou navzájem.

Červený koberec: Opět jste natáčel s profesionální českou slacklinerkou Anna Hanuš Kuchařovou, která byla hlavní hrdinkou Vašeho předchozího snímku. Bylo to milé opětovné setkání?

Jan Žůrek: S Aničkou jsou setkání vždy milá. Je to usměvavá holka plná energie, která Vám dobije baterky po prvních pár větách společné konverzace. Od natáčení posledního filmu v Maroku jsme se viděli hned několikrát, ať už to bylo na nějakém festivalu nebo ve skalách. Když mi jednou volala, jestli bych s ní a dalšíma sedmi holkama nejel do Utahu točit nový film, neváhal jsem ani chvilku. To jsem popravdě ještě ani nevěděl, jak ikonický Castleton vypadá.

Červený koberec: Celkem do Utahu vyrazilo osm holek z Francie, Čech a Kanady. Koho mezi dvěma ikonickými skalními věžemi ještě uvidíme?

Jan Žůrek: Hlavní iniciátorkou projektu byla už zmíněná Anička Hanuš Kuchařová, ke které se za českou reprezentaci přidala ještě kamarádka Evča. Silné jádro týmu tvořily holky z Francie – Chloe, Mimi, Louisa, Aurelie a Laure. Nakonec se přidala i malá Kanaďanka Cami a tým byl kompletní. Některé z holek se před samotným projektem nikdy neviděly a potkaly se poprvé až uprostřed pouště pár dní před akcí. Bylo zajímavé sledovat, jak se vzájemně poznávají, ale na druhou stranu fungují jako skvěle sehraný tým. Každá z nich byla dobrá v něčem jiném a při složitém napínání lajny mezi věžemi se skvěle doplňovaly. 

Červený koberec: Co pro Vás jako režiséra a kameramana bylo obtížnější – vypořádat se s obtížnými podmínkami v americké poušti nebo přimět osm žen, aby se řídilo danými pokyny?

Jan Žůrek: V rámci projektu jsem chtěl do celého procesu režijně zasahovat co nejméně. Myslím, že kdybych se snažil holkám dávat nějaké pokyny, tak by ta vzácná atmosféra na věžích vyprchala a celý film by nepůsobil tak přirozeně. O to náročnější pak bylo všechno stíhat. Od nabíjení baterek přes solární panely, zálohování dat nebo logistiku a přesun techniky během celého natáčení. Člověk musel být pořád o krok napřed a prostředí ve kterém jsme se pohybovali nám to neusnadňovalo.

Červený koberec: Na věžích jste strávili celkem pět dní, jak dlouho ale trvala samotná cesta a přípravy na ni?

Jan Žůrek: V Utahu jsme strávili asi dva týdny. První několik dnů probíhaly přípravy v nedaleké highline oblasti Fruit Bowl kousek od Moabu. Holky si tady nacvičily celou workflow natahování půlkilometrové lajny a rozchodily se. Pak jsme se teprve přesunuli do Castle Valley, kde nás čekaly známé věže Castleton a Rectory. Přípravy filmu jsme řešili asi jen dva měsíce před odletem, ale holky se o projektu bavily už půl roku.

Červený koberec: Connection se již dnes pyšní festivalovými úspěchy. Mohl byste prozradit jakými?

Jan Žůrek: Ano, mám z toho velkou radost! Connection teď objíždí filmové festivaly po celém světě a jsem moc rád, že se lidem líbí. Těch festivalových věnečků má teď asi kolem dvaceti. Vyhrál například v Miláně, na Aljašce nebo třeba v Austrálii, ale za největší úspěch považuji účast na festivalu Banff Centre Mountain Film and Book Festival v Kanadě a Kendal Mountain Festival v Anglii, které patří mezi špičku outdoorových filmových festivalů na světě. 

Červený koberec: Plátujete už další projekt? Pokud ano, kam se podíváme tentokrát?

Jan Žůrek: Vzhledem k současné situaci je to složitější. Pár zajímavých projektů mi letos kvůli pandemii a omezenému cestování padlo, ale nebojím se, že by se na ně v budoucnu nedostalo. Na jaro chystáme malou sedmidílnou sérii se sportovní tématikou, která by se měla točit u nás v česku. Víc bohužel zatím nemohu prozradit, protože je projekt zatím v preprodukci.

(Foto: Jan Žůrek)