Recenze: Zase Vánoce nabízí Štědrý den v horké Brazílii. A ne jen jeden!

Bláznivá komedie přináší netradiční časovou smyčku.
 
 
Asi se shodneme, že i když mohou být Vánoce krásné a dojemné, tak v momentě, kdy uleháme na Štědrý večer konečně do postele, jsme rádi, že máme od tohohle všeho zase na rok svatý pokoj. Hlavní hrdina Jorge (Leandro Hassum) si ovšem prožije něco jiného. I když zbožňuje svou ženu Lauru (Elisa Pinheiro) a dvě děti, přesto si s rodinou vůbec neužívá ten nejdůležitější den v roce, Štědrý den. Nikdy ho neměl rád a nejraději by tenhle stresující svátek zrušil. Nadává na Vánoce tak moc, až naštve nějakou vyšší moc, Santu, nebo možná ducha dědečka, a od této chvíle se začne budit jen o Vánocích. 

Ne v ten samý den, jak jsme zvyklí u dalších filmů s časovými smyčkami, kde je hrdina odsouzen prožívat stejných 24 hodin znovu a znovu. Jorge se budí jen na Štědrý den každý rok a nepamatuje si, co dělal uplynulých 364 dní. 25. prosince se vzbudí jeho druhá verze, běžný Jorge, který si zase nic nepamatuje z předešlého dne, a žije svůj život dál, zase až do Vánoc… Náš hlavní hrdina tak prožívá svůj život expresně. Jednou se vyspí a najednou utekl rok, takže jeho děti jsou starší, dozvídá se, že ho v práci povýšili, kdo vyhrál volby a podobně. Velmi brzy ho začne děsit, jak jeho druhé já jeho/jejich život po zbytek roku žije: s knírem a milenkou. Jeho bližní se zamilovávají, stěhují, umírají, svět se mění, a on jen prožívá svůj nejneoblíbenější den pořád znovu, aniž by měl nad čímkoli kontrolu. 

Snímek je především bláznivá komedie, ke které patří přehrávání a šaškování herců.Snímek je především bláznivá komedie, ke které patří přehrávání a šaškování herců, nejvíc tedy představitele hlavního hrdiny. On je na to ale správný typ. Tomuto jednoduchému humoru ještě nahrává brazilský temperament, zvláště v dialozích. Někdy se podaří dobrý vtip, když se Jorge dovídá novinky z uplynulého roku jen z rychlíku, jako když koukáme na zprávy. Zvláště na začátku ale postup tvůrců nedává úplně smysl, když někteří hrdinové každé Vánoce dělají a říkají to stejné. To se dá použít v momentě, kdy je hrdina uvězněný opravdu ve stejném dnu, ale proč by se to dělo o rok později…

A i přes uvolněný tón filmu je jasné, že jak spějeme k závěru, dojde i na vážná témata, protože Jorgemu protéká život mezi prsty, jeho děti jsou najednou dospělé, lidé umírají. Nakonec má vždy jen jeden den na nápravu toho, co jeho druhé já během zbytku roku zpackalo. A některé věci bohužel nejsou v našich rukách vůbec… Druhá polovina snímku je tak výrazně zajímavější, ale kdekoho může ono úvodní okaté až trapné šaškování odradit už v prvních minutách.    

Trochu nezvyklá vánoční komedie nenabízí super strhující příběh, ale snaha o originalitu se jí upřít nedá. Hlavní hrdina Jorge se budí každé ráno jen o Vánocích. Zbytek roku si nepamatuje, to žije jeho druhé já. Svátek plný stresu a nenáviděných příbuzných se tak stává opravdovým peklem, když může prožívat právě jen ten den. Film sází spíše na jednoduchý humor, což k brazilskému temperamentu celkem sedí, ale v druhé půlce dojde na vážnější témata. Vyzdvihuje klasické hodnoty jako je rodina a láska. A tohle téma se přece nikdy neomrzí.  
 

Rodinné drama každý den? Ne, děkuji!

Vážně někoho baví nákupy?

„Miláčku, další Štědrý den už nezvládnu…“