Prometheus – recenze
Lidstvo chce poznat své předky a potká i sourozence.
Ridley Scott naštěstí, jak je vidět, nepřišel o svoje umění natáčet velkofilmy. Tím pádem mohl s klidným svědomím slíbit lidem další sci-fi podívanou, opět spojenou se svou vetřelčí sérií. Prometheus už sice není prequelem k prvnímu Vetřelci, jak byl původně zamýšlen, ale stačilo by změnit pár detailů a klidně by se tak dal použít. Svým způsobem nám režisér přinesl to, co jsme od něj mohli logicky očekávat. Na druhou stranu zejména příběh nové akční space opery nedosahuje vysokých kvalit, což bylo jednou z příčin určitého zklamání.
Už od prvního záběru na mimozemšťana v prehistorii nám tu vzkvétá atmosféra spojující vážnou i dobrodružnou sci-fi. Scénář tu předkládá téma veledůležitých otázek, ale ty jsou bohužel častokrát zajímavější než odpovědi. Scott se nám proto rozhodl neposkytnout odpovědi prakticky žádné a nejspíš doufal, že jeho thriller tak bude působit stále chytře. Místo toho tu máme v zásadě těžkou klasiku o výzkumu temného mimozemského prostředí a postupnou zkázu útulné lodi pozemšťanů. Sem tam se mihnou existenciální nebo náboženské motivy, které v daných souvislostech přes veškerou snahu zůstávají nepatřičnými.
Hlavní postavou má být teoreticky Elizabeth Shaw (Noomi Rapace), ale jelikož je hrdinkou spíš nedobrovolnou, divák si lépe zapamatuje tajemného androida Davida (Michael Fassbender) a korporátní semetriku Meredith Vickers (Charlize Theron), a to hlavně díky jejich představitelům. V jejich stínu se drží kapitán Janek (Idris Elba) a neúmyslně komicky působí nervózní geolog Fifield (Sean Harris)… Vážně, kde sehnali na misi tohohle ustrašeného chlápka? Asi sem vůbec nepatří a byl na poslední chvíli odvelen z těžařské lodi Červený trpaslík.
Scott si velmi vyhrál se svým světem a opět nechal hrdiny řvát křikem, který ve vesmíru nikdo neslyší. Patří mu za to kus cti. Jen si od něj nemůžeme slibovat revoluci. Poslední rozhodnutí postav ve filmu mne poněkud rozesmálo a nemá pravděpodobně moc cenu pokračovat dalším dobrodružstvím.
Zrcadlo, zrcadlo… Kdo je na planetě zdejší, manažerkou nejkrásnější?
Všichni jsou už mrtví, Dave!
Inženýrská odysea
Prometheus
Scott si velmi vyhrál se svým světem a opět nechal hrdiny řvát křikem, který ve vesmíru nikdo neslyší. Patří mu za to kus cti. Jen si od něj nemůžeme slibovat revoluci. Poslední rozhodnutí postav ve filmu mne poněkud rozesmálo a nemá pravděpodobně moc cenu pokračovat dalším dobrodružstvím.
- Hodnocení