Recenze: Za čárou je akčním sci-fi filmem s dobrým potenciálem, který ovšem nebyl dostatečně využit
Roboti, drony a válečný konflikt s Anthonym „Falconem“ Mackiem.
Za Čárou od švédského režiséra Mikaela Håfströma (Pokoj 1408, Plán útěku) se odehrává v blízké budoucnosti, ve které na východě Evropy zuří občanská válka a Spojené státy se snaží celý konflikt urovnat. Kromě běžných lidí jsou do boje zapojeny i robotické jednotky a drony. Při jedné akci pilot dronu Harp (Damson Idris) neuposlechne rozkaz a jeho vinou zemřou dva američtí vojáci. Za trest je poslán přímo na frontu pod velení kapitána Lea (Anthony Mackie), který je ve skutečnosti prototypem nového typu robotů, téměř k nerozeznání od člověka. Společně se vydávají na nepřátelské území, aby zastavili velitele Kovala, který se chce zmocnit jaderných zbraní a zničit celý západní svět.
Příběh tohoto snímku zní jako něco, co by vypadlo přímo z osmdesátých let minulého století, ať už jde o zápletku v podobě konfliktu na východě Evropy a Spojených států jako zachránců, nebo o robota, který vypadá jako člověk a cílem je zastavit jadernou apokalypsu, což výrazně připomíná Terminátora 1 a 2. Na určitém kopírování elementů z dřívější doby není nic špatného, pokud se výsledek stane něčím svižným, zábavným a plným dobrých hlášek, jako to dělaly úspěšné akční filmy z osmdesátých let. I přes jasná pozitiva tyto konkrétní věci ovšem snímek Za čárou postrádá.
Začneme-li nejprve tím pozitivním, je potřeba zmínit akci, která je v drtivé většině času solidní. Zejména se povedla hned úvodní velká akční scéna, jež nás okamžitě hodí do velké bitvy. Během tohoto úvodu je zároveň velice rychle rozehrán zajímavý konflikt o postupech na válečném poli, který se pak nese celým snímkem a postupně se vyvíjí. Akce našla dobrý balanc mezi tím, že je svižná a zároveň přehledná. Alespoň tedy většinou, když dojde na pěstní souboje, je to už o poznání horší z hlediska roztřesené kamery a zběsilých střihů, ale stále se na to dá dívat. Pouze samotný závěr v tomhle směru dost zklamal.
Jak už bylo řečeno, úvodní akce je skvělá, pak ovšem poměrně dlouho trvá, než se k nějaké zase dostaneme a poté si musíme znovu celkem dlouho počkat, než nějaká přijde. Nelze tedy říct, že by šlo o akcí nabitý film. Místo toho se snímek snaží hodně soustředit na budování vztahu mezi Harpem a jeho robotickým kapitánem. To by samo o sobě bylo relativně zajímavé a je to zároveň důležité, protože v určité části vyprávění přijde zvrat. Ten se vztahem těchto dvou postav velmi zamává a zároveň přinese více úhlů pohledu na úlohu USA v celém konfliktu, což je velmi vítané, jelikož snímek alespoň trochu vychází ze zajetého stereotypu starších akčních filmů. Hlavní problém ale je, že postavy Harpa a Lea nejsou napsány tak dobře, abychom se o ně zajímali.
Harp je po většinu času velmi nesympatický a více pozornosti si dokáže získat jeho kapitán, který není člověk.Harp je po většinu času velmi nesympatický a více pozornosti si dokáže získat jeho kapitán, který není člověk, což je trochu zvláštní. Sympatičtější postavou se Harp stane někdy až po druhé polovině filmu, protože si projde určitým vývojem, ale to už je trochu pozdě na to, abychom si jej mohli oblíbit. Co se pak týče zmíněného robota Lea, dostaneme se i k rasové oblasti, kdy se snímek snaží přijít s logickým vysvětlením, proč je on jakožto robot a zároveň kapitán zrovna tmavé barvy pleti. Zdánlivě logická odpověď je ovšem dost zvláštní a tvůrci by pravděpodobně udělali lépe, kdyby danou otázku nechali zcela nezodpovězenou.
Zároveň nám snímek ve výsledku nedal ani důvod opravdu se zajímat o celkový děj, a to i přes to, že by mělo jít o osud planety Země nebo její části. Možná to bylo zmíněnými nedostatečně sympatickými postavami nebo faktem, že se stopáž zdá být poměrně zdlouhavá. Kdyby se film soustředil hlavně na akci, jako to dělala spousta snímků z osmdesátých let, bylo by určitě snazší odpustit scénáři, že jeho postavy nemají zase takovou hloubku a že se o určité věci vlastně nezajímáme. Tvůrci si ovšem vybrali jít trochu vážnějším směrem na úkor velkého množství akce a humoru v podobě hlášek či zábavných soubojů, což Za čárou sráží dolů, protože k vytyčeným ambicím zkrátka nedosahuje.
Za čárou je akčním sci-fi snímkem, který se k velkému překvapení rozhodl trochu upozadit akci a soustředit se více na vztah mezi protagonistou a jeho robotickým velitelem. Tento risk je poměrně zajímavou volbou, která by se tvůrcům určitě vyplatila, kdyby nám ovšem dali dobrý důvod k tomu zajímat se o hlavní postavy či o samotný děj. Když už se objeví akce, je ve většině případů solidní, u pěstních soubojů to ale kamera a zběsilé střihy už trochu přehání. Jednotky robotů na druhou stranu vypadaly velmi působivě a zároveň uvěřitelně, lze si je snadno představit v boji za takových patnáct let. Fanoušky tvrdé akce zároveň určitě potěší některé brutální sekvence a pár zvratů dokáže do zdánlivě stereotypní zápletky přinést něco nového. Jelikož se ale snímek rozhodl upozadit akci, musely by hlavní postavy fungovat a když je i přes určitou snahu scénáře těžké se o cokoli opravdu zajímat, spadá výsledek k něčemu, co rozhodně není špatné, ale zároveň to mohlo být mnohem lepší, a především mnohem záživnější.
Zbraň v pravé ruce, helma v levé ruce, batoh na zádech…jde se na výlet.
„Kdyby věděli, že nejsem člověk, určitě bych to koupil.“
„Kámo, nekecám, ty hrozny byly takhle velký…“
Za čárou / Outside the Wire
Za čárou je akčním sci-fi snímkem, který se k velkému překvapení rozhodl trochu upozadit akci a soustředit se více na vztah mezi protagonistou a jeho robotickým velitelem. Tento risk je poměrně zajímavou volbou, která by se tvůrcům určitě vyplatila, kdyby nám ovšem dali dobrý důvod k tomu zajímat se o hlavní postavy či o samotný děj. Když už se objeví akce, je ve většině případů solidní, u pěstních soubojů to ale kamera a zběsilé střihy už trochu přehání. Jednotky robotů na druhou stranu vypadaly velmi působivě a zároveň uvěřitelně, lze si je snadno představit v boji za takových patnáct let. Fanoušky tvrdé akce zároveň určitě potěší některé brutální sekvence a pár zvratů dokáže do zdánlivě stereotypní zápletky přinést něco nového. Jelikož se ale snímek rozhodl upozadit akci, musely by hlavní postavy fungovat a když je i přes určitou snahu scénáře těžké se o cokoli opravdu zajímat, spadá výsledek k něčemu, co rozhodně není špatné, ale zároveň to mohlo být mnohem lepší, a především mnohem záživnější.
- Hodnocení