Recenze Všichni moji přátelé jsou mrtví: Polská netflixovka nabízí zábavnou a chaotickou podívanou plnou krve, drog a sexu
Katastrofa za dveřmi.
„Všichni moji přátelé jsou mrtví,“ přesně tato slova pronese zlámaná dívka, když jí saniťáci vynášejí z domu, kde se večer předtím udál masakr. Je to jedna z vůbec prvních scén ve snímku, která naznačuje, že půjde o pěknou jízdu. Na místo činu se dostavují i policejní vyšetřovatelé, při jejichž procházce domem se před námi pomalu rozprostírá scéna toho, co teprve přijde. Když nás pak film přesouvá do večera předtím, už jen dychtivě čekáme na zodpovězení otázky „Jak?“. Jak se vůbec mohl takový „epic fail“, jak konstatuje sám detektiv na místě činu, stát.
A přesně to představuje ve své hodně černé komedii polský režisér a scenárista Jan Belcl. Ten ve svém debutu vypráví o jedné silvestrovské oslavě, která se mírně řečeno malinko zvrtla. Belcl zde nabízí poměrně přesvědčivý děj, který většinu času baví a má spád. Dění zde opravdu ubíhá rychle, a i když vlastně víme, jak to má všechno nakonec dopadnout, tak se Belclovi podařilo do svého příběhu vložit i jakousi částečnou mysterióznost a dostatečně intrikovat diváka a jeho touhou po tajemnu.
Tvůrci hned v úvodu představují tak přehnaně hrůzostrašnou scenérii, že tím vzbudí zvědavost.To se mu daří díky obrácené psychologii, neboť i když už od začátku víme, kam vyprávění směřuje, tak nás stále zajímá, jak k tomu všemu došlo, a čekáme na ono katastrofické vyústění. Tvůrci totiž hned v úvodu představují tak přehnaně hrůzostrašnou scenérii, že tím vzbudí zvědavost.
Nenechme se však zmást, dohromady totiž nejde o nějak intelektuálně náročnou podívanou. Dobrých devadesát procent děje (ne-li více) je totiž koncentrováno na bezesmyslnou silvestrovskou párty plnou alkoholu, drog a sexu. Tomuto se snímek opravdu nevyhýbá, naopak jde k tomu vstříc. Najdeme zde plno poměrně explicitních scén, krve, zvratků, prsou, nahých zadků a oblíbeného polského „o kurwa!“. V tomhle je Belclův debut taková trochu tuctová nakládačka pubertální povahy.
Kromě toho však Všichni moji přátelé jsou mrtví nabízí i plno humorných momentů, které vlastně nejsou nijak blbé. Pobaví třeba scéna s rozhádaným párem, kdy dívka přímo vyhlásí svého přítele před jejich kamarády a přes zavřené dveře prokřičí intimní detaily jejich vztahu. Dobrým gagem je i zhulený párek sedící před domem, který nevěřícně sleduje všechno dění kolem, stejně jako my, diváci. Potěší pak i odkaz a na polské animované junáky Bolka a Lolka, kterými jsou přezdívané dvě postavy.
Najdou se tu však i některé trochu laciné narážky, které okrádají jiná filmová díla. On je to vlastně celé taková kombinace Pařby ve Vegas a Prci, prci, prciček. Však tu také nalézáme v zásadě lehčí polskou verzi Stiflerovy mámy.
Tím se dostáváme k postavám a hercům. Většina z nich podává poměrně solidní výkony a jen těžko hledat slabý článek. Herecký ansámbl tu především funguje kolektivně jako jeden velký tým, takže zde máme vlastně takového kolektivního „hrdinu“. Hrdinu v uvozovkách, neboť skoro žádná z postav není úplně nevinná a není tak jasné komu vlastně fandit a jestli jim ten předvídaný konec vlastně nepřejeme. Snad jedinou výjimkou je nebohý poslíček s pizzou, který má i překvapivě dojemnou a emocionální dějovou linku.
Kromě něj pak za vypíchnutí stojí i dvojice ku…, tedy dívek, které neustále hledají někoho, s kým se vyspat. Nebo výstižně přezdívané duo Bolek a Lolek, kterým tato jména opravdu sedí. Zmínku si zaslouží i Mateusz Więcławek jako Filip, který je asi jednou z nejvýraznější postav vedle Julie Wieniawa-Narkiewicz coby Anastazje, jež nás vlastně provádí celým příběhem.
Jeho velkou součástí je pak i lokace, kde se odehrává. Veškeré dění je totiž připoutané na jedno jediné místo, kterým je dům, kde se koná ona osudná oslava. Naštěstí je to dům obrovský, který v sobě nabízí plno možností. A je chvályhodné, jak si s tímhle tvůrci pohráli a chytře využili prostory, která nenudí a jsou rovnocennou částí děje, stejně jako již zmíněné postavy.
Celé je to pak doplněno o chytlavý soundtrack, na kterém zaznívá spousta klasických párty skladeb od Jumpin‘ Jack Flash, Gloria nebo I Feel Love a dalších. Ty dobře dotvářejí atmosféru silvestrovské pařby a podporují náladu postav.
V závěru je netflixovský počin z polské produkce, Všichni moji přátelé jsou mrtví, poměrně zajímavou podívanou, která nenudí. Navíc nabízí i dobře vykreslené postavy (i vzhledem k jejich vskutku obrovskému počtu), pár dost vtipných gagů a líbivý párty soundtrack. Nutno také podotknout, že jde o režisérský i scenáristický debut, a i vzhledem k tomu jde o solidní film. Samozřejmě, najde se tu plno klišé a ani zdaleka nejde o nic intelektuálního, ale jako oddechovka poslouží více než dobře. Jen je dobré se předem připravit na spoustu krve, explicitních scén a pořádnou dávku černého humoru.
„Nechcete si někdo zahrát baseball?“
(Foto: Netflix)
„Proč na mě tak divně kouká? Já si zahrát nechci.“
„My si rády zahrajeme, brouku!“
Všichni moji přátelé jsou mrtví / All My Friends Are Dead/ Wszyscy moi przyjaciele nie żyją
V závěru je netflixovský počin z polské produkce, Všichni moji přátelé jsou mrtví, poměrně zajímavou podívanou, která nenudí. Navíc nabízí i dobře vykreslené postavy (i vzhledem k jejich vskutku obrovskému počtu), pár dost vtipných gagů a líbivý párty soundtrack. Nutno také podotknout, že jde o režisérský i scenáristický debut, a i vzhledem k tomu jde o solidní film. Samozřejmě, najde se tu plno klišé a ani zdaleka nejde o nic intelektuálního, ale jako oddechovka poslouží více než dobře. Jen je dobré se předem připravit na spoustu krve, explicitních scén a pořádnou dávku černého humoru.
- Hodnocení