Recenze Chupa: Čupakabra připomínající létající koťátko diváky očaruje vzhledem. Ze škatulky průměrných rodinných filmů ale neunikne

Bájná čupakabra ještě nikdy nebyla tak roztomilá! 

O legendě z latinské Ameriky a Mexika slyšeli mnozí i u nás. Mýtický tvor zvaný „el chupacabras“ je pro milovníky záhad oblíbeným tématem. Nikdo přesně neví, jak vypadá, a nikdo také prozatím nedokázal potvrdit jeho existenci. Na jedné věci se však zvěsti o něm téměř vždy shodují – jak už španělský název v překladu napovídá, čupakabra podle nich má napadat kozy a vysávat jim krev. 

Starou legendu nyní použil jako odrazový můstek pro svůj film režisér Jonás Cuarón. Syn známého tvůrce Alfonsa Cuaróna.Starou legendu nyní použil jako odrazový můstek pro svůj film režisér Jonás Cuarón. Syn známého tvůrce Alfonsa Cuaróna (Harry Potter a Vězeň z Azkabanu, Roma) již v minulosti natočil několik dobrodružných filmů i thrillerů, širší veřejnosti je ale znám spíše jako spoluscenárista úspěšného sci-fi dramatu Gravitace. Čupakabra, pojmenovaná hlavním hrdinou jako Chupa, je v Cuarónově podání ale spíše roztomilým okřídleným koťátkem než hrozbou civilizace. 

I samotná dějová linka Chupovi od začátku nastavuje jasnou pozici mezi kladnými hrdiny. Osamělý a šikanovaný chlapec Alejandro (Evan Whitten) přijíždí na prázdniny k dědečkovi do Mexika. Poprvé poznává kulturu svých předků, seznamuje se s bratrancem a sestřenicí, pochytává španělské výrazy a zjišťuje, že jeho dědeček je vysloužilý mexický wrestler. Hluboko v sobě ale hlavně doufá, že na slovech jeho zesnulého otce o tom, že jejich domovina je opravdovým magickým místem, se ukáže něco pravdivého natolik, aby se alespoň trochu zbavil smutku a bolesti.

A světě div se, cesta vyděšeného mláděte bájného tvora, kterého se snaží odchytit zlotřilý korporát, vede zrovna na dědečkovu farmu. Mezi Alejandrem a Chupou se brzy vytvoří pevné přátelství. Spolu s bratrancem, sestřenicí a dědečkem si určí cíl – pomoct Chupovi najít jeho čupakabří rodinu. Nebude to však jen tak, v patách jim budou lovci, kteří se vize o ulovení čupakabry nehodlají jen tak vzdát. 

Jedno je jisté – čupakabra ještě nebyla nikdy tak roztomilá. Cuarón ji spíše než jako děsivého tvora, který napadá kozy a vysává jim krev, vyobrazil jako rozkošné, rozčepýřené šedomodré okřídlené koťátko, které se sice tímto způsobem skutečně stravuje, ovšem dokáže naopak také zázračně léčit zranění a není v něm ani špetka zla. 

Co na dobrodružném snímku působí příjemným dojmem jsou postavy, které v dialozích nehřeší ohranými frázemi a jejich charaktery působí poměrně autenticky. Ačkoliv to doslovně zmíněno není, film se podle indicií (walkman, hudba, oblékání) spíše neodehrává v době po roce 2020, a přidává mu to na kouzlu. Chupa, byť počítačově vytvořená, navíc nevypadá jako digitální robotický klon, ale jako tvor, který by se mohl narodit mezi skalnatými kopci nehostinné krajiny. 

Bohužel v celkovém dojmu proti těmto kladům hraje poměrná předvídatelnost a neoriginalita v samotné zápletce, kdy Chupovi ohraná kostra – výjimečný tvor a banda padouchů, která se ho snaží chytit a dělat pokusy – spíše ubírá na zajímavosti. 

Co dospělé bude nudit a menší děti to při troše štěstí přehlédnou, je schematičnost dějové linky i vývoje postav, kvůli které na Chupu mnozí brzy po zhlédnutí zapomenou. Splní účel nedělní pohodové podívané, ale nehledě na filmařské vlohy Cuaróna juniora, nepředvede tolik, aby si z filmu diváci odnesli více než úsměvnou vzpomínku na roztomilou verzi malé čupakabry. 

Dva smutní tvorové, kterým se stýská po rodičích. 

Chcete si odvézt Chupu do laboratoře? Jen přes naše mrtvoly! 

Koťátko nebo čupakabra? 

70%

Chupa

Co dospělé bude nudit a menší děti to při troše štěstí přehlédnou, je schematičnost dějové linky i vývoje postav, kvůli které na Chupu mnozí brzy po zhlédnutí zapomenou. Splní účel nedělní pohodové podívané, ale nehledě na filmařské vlohy Cuaróna juniora, nepředvede tolik, aby si z filmu diváci odnesli více než úsměvnou vzpomínku na roztomilou verzi malé čupakabry. 

• Hodnocení