Recenze Duše: Pixar ve své okouzlující novince řeší existencionální otázky a dojímá zároveň

Jaký je vlastně smysl života?

Přesně nad tím bádá nejnovější snímek studia Pixar, pojmenovaný Duše. Po prozkoumání oživlých hraček, mluvících zvířat, superhrdinů, světa příšer, citlivých utopistických robotů nebo pocitů, co mají pocity, se Pixar vrhl na cestu do hlubin lidské duše.

Pete Docter, který má za sebou pixarovky jako V hlavě, Příšerky s.r.o. nebo Vzhůru do oblak, zde spolu s Kempem Powersem nabízí vskutku úchvatný, dojemný a překvapivě komplexní příběh. Hlavní hrdina, učitel hudební výchovy a milovník jazzu, Joe po nešťastné nehodě (propadne se skrz kanalizační šachtu) umírá, nebo vlastně skoro umírá. Protože prchá před pohlcení do Neznáma po, jeho duše se tak dostává do světa jménem Neznámo před, kde vznikají nové duše. Tady se stává mentorem ještě nenarozené duše č. 22. Joe a 22 musí společně najít způsob, jak vrátit Joeovu duši zpátky do jeho těla na Zemi, kde má ještě nevyřešené záležitosti. Na své cestě však zjišťují, jak je život prchavý a pokládají si otázku, co je vlastně jeho náplní a smyslem, a k čemu slouží taková duše.

Témata a problémy, na které příběh naráží, jsou totiž téměř filozofické a po jeho zhlédnutí dovede diváka z hlubokému zamyšlení.To vše jsou poměrně závažné a složité otázky na prostý dětský animák. Jenže Duše je už něčím více než jen prostou podívanou pro malé diváky, Pixar se zde trochu posouvá a nabízí v podstatě kreslený film pro dospělé. Samozřejmě, děti se zde stále budou bavit, i přes to se však zdá, že snímek nebyl určen primárně jim. Témata a problémy, na které příběh naráží, jsou totiž téměř filozofické a po jeho zhlédnutí dovede diváka z hlubokému zamyšlení.

A to vše tvůrci zabalili do úhledného a sympatické příběhu, který baví, ale i vezme za srdce. Na dojáky a emoční vydírání je přeci jen Pixar přeborník. Jako vždy se tu tak najde spousta emotivních momentů, u kterých roztaje i ten největší tvrďas. To vše je pak proloženo jemným a vkusným humorem, u nějž se nasmějí jak menší tak větší diváci.

Velkým plusem je pak velmi výrazná vizuální stránka, která je, jak je u Pixaru zkrátka standardem, velice působivá a téměř bezchybná. Technicky animátoři Pixaru a Disneyho dosáhli téměř dokonalosti. Lidští hrdinové zde působí velice věrohodně, v některých momentech skoro až realisticky, a vše je zpracováno do nejmenších detailů (za zmínku třeba stojí autentické pohybu prstů po klavíru, když na něj protagonista hraje). Svět duší je pak barevně a hravě vykreslený, je zkrátka znát, že technici si s tím dali značný kus práce.

Ten se podepsal i na hudebním doprovodu, který je taktéž působivý a je nedílnou součástí celé podívané. Jak již totiž bylo řečeno, hlavní hrdina Joe je učitel hudební výchovy, a nejen to, je vášnivý milovník jazzu a pianista. Tato jeho záliba je centrálním nositelem děje, což se odráží i na soundtracku, který pro film složili Trent Reznor, Atticus Ross a Jonathan Batiste. Jejich jazzové skladby jemně podkreslují atmosféru podívané, která by bez nich prostě nefungovala.

Podobné se dá říct o hercích, kteří kresleným postavičkám propůjčili své hlasy. V originále zde tak zaznívají Jamie Foxx, Tina Fey, Graham Norton, Alice Braga, Richard Ayoade, Daveed Diggs, Phylicia Rashad nebo Angela Bassett a mnozí další. V povedeném českém dabingu pak uslyšíme Václava Koptu, Hanu Vagnerovou, Pavla Nečase, Zuzanu Hykyšovou, Terezu Bebarovou nebo Jana Hrušínského a další. Zde však stojí za zmínku jedna menší nekorektnost, která však údajně tvoří problém ve většině evropských států, a to že černé postavy jsou zde dabovány bělochy. I když je dabing sebevíc povedený, tak je pravda, že černoši mluvící hlasy bělochů nevyznívají zrovna dvakrát autenticky a správně.

Pixar zkrátka opět nezklamal, a i v pandemické době dovedl přinést na plátna svojí standardně kvalitní podívanou, která nemá chybu. Duše je půvabný a elegantní snímek s dojemným příběhem, nad kterým se divák pozastaví. Nejde totiž o klasickou dětskou vymývačku, ale o inteligentní vyprávění, které pobaví, a to všechny bez ohledu na věk. Že je animace povedená, je samozřejmostí. Do celku to pak všechno uzavírá působivý hudební doprovod, za který tvůrci zaslouženě dostali Oscara. Pokud na něco zajít v nově otevřených kinech, tak Duše je bezesporu tou správnou volbou.

Hlavně se dívat před sebe na cestu, aby se nestala nehoda.

Nějak mi ta čísla nesedí.

Tak, a teď vám zahraju: „Skákal pes, přes oves.“

90%

Duše / Soul

Pixar zkrátka opět nezklamal, a i v pandemické době dovedl přinést na plátna svojí standardně kvalitní podívanou, která nemá chybu. Duše je půvabný a elegantní snímek s dojemným příběhem, nad kterým se divák pozastaví. Nejde totiž o klasickou dětskou vymývačku, ale o inteligentní vyprávění, které pobaví, a to všechny bez ohledu na věk. Že je animace povedená, je samozřejmostí. Do celku to pak všechno uzavírá působivý hudební doprovod, za který tvůrci zaslouženě dostali Oscara. Pokud na něco zajít v nově otevřených kinech, tak Duše je bezesporu tou správnou volbou.

• Hodnocení