Recenze: Otcovství s Kevinem Hartem má velice slabý rozjezd, ale s postupem stopáže naštěstí silně šlápne na plyn

Vychovávat dítě sám není procházka růžovým sadem.

Matt Logelin (Kevin Hart) se svojí manželkou Liz (Deborah Ayorinde) netrpělivě vyčkávají narození jejich dcery. Poté, co se malá Maddy narodí, nastanou ovšem u Liz komplikace, na které krátce na to zemře. Truchlícímu Mattovi tak zpočátku pomáhají s dítětem jeho příbuzní, problémem však je, že bydlí na druhém konci Spojených států. Mattova matka a jeho tchýně mu tak nabídnou, že se o malou Maddy postarají, jelikož by podle nich Matt péči o dítě sám nezvládl. Matt se ovšem rozhodne, že se chce o Maddy starat, načež sledujeme, jak během let Matt zvládá skloubit náročnou výchovu s osobním a profesním životem a jaké pouto se mezi ním a Maddy vlastně buduje.

Hned na úvod je potřeba říct, že začátek filmu není zrovna nejlepší. Přestože se v něm odehraje ona tragická událost, tvůrci se snaží tyto části prokládat určitými vtipy, které z drtivé většiny nefungují a vedle smutných momentů nepůsobí zrovna vhodně. Nejde pouze o překrývání se smutnými momenty, ale i tyto rádoby vtipy samy o sobě nejsou téměř vůbec vtipné. Díky tomu nejsou ani herecké výkony příliš dobré, přestože se herci snaží a nijak tomu ani nepomáhá rychlý střih v určitých scénách.

Celá tato část, kdy se Mattovi snaží rodinní příbuzní pomoci, než odjedou, trvá velice dlouho (přibližně 28 minut) a zdá se, jako by na ní bylo téměř všechno špatně. Hned poté ovšem snímek překvapivě rychle otočí ve všech směrech – příběh je najednou mnohem svižnější, humor je zničehonic opravdu vtipný, dialogy jsou povedené a emoce skvěle fungují. Tento náhlý obrat je skutečně překvapivý a málokdy se něco takového ve filmu vidí.

Nejsilnější stránkou filmu je pak postupné budování vztahu mezi Mattem (Kevin Hart) a jeho dcerou Maddy.V první řadě snímek táhne zejména Kevin Hart, který se zde po řadě komediálních rolí snaží o trochu dramatičtější výkon, a i když Hartovi bezesporu stále nejlépe sedí čistě komediální role, v tomto případě přesvědčil, že také zvládne něco vážnějšího. Nejsilnější stránkou filmu je pak postupné budování vztahu mezi jeho postavou a dcerou Maddy (Melody Hurd), přičemž tvůrci dokážou v těchto momentech dobře prodat, jak náročná výchova dítěte může být, obzvláště pak v případě, kdy jste na to většinou sám.

Snímek v tomto výchozím bodě rovněž načrtává několik dílčích dějových linek, z nichž všechny dostanou v závěru velmi povedené rozuzlení. Někomu by mohlo vadit, že základní premisa velmi připomíná film Táta na plný úvazek s Benem Affleckem, což je férová poznámka, jelikož podobností zde není zrovna málo. Na druhou stranu se ale film s Kevinem Hartem snaží přijít s určitými rozdíly, aby i přes velmi podobnou základní dějovou kostru působil dostatečně odlišně.  

Otcovství velmi drhne na samém začátku, kde se humor nedaří skloubit se smutnými momenty, dialogy nejsou dvakrát povedené a celá úvodní část je velice zdlouhavá. S koncem tohoto prologu ale šlápnou tvůrci na plyn, kdy je film najednou mnohem vtipnější, svižnější, emoce v něm fungují na sto procent a všechny dějové linky mají uspokojivý závěr. Nejlepší pak na filmu je, že má srdce a zároveň, že ho má na správném místě. Škoda jen, že úvod je tak nepovedený a zdlouhavý, pak by si totiž Otcovství vysloužilo ještě lepší hodnocení. Takhle je to ještě na 70 %, ale s hodně odřenýma ušima.

Rozčesávání vlasů není taková sranda, jak si Matt z počátku představoval. 

Když musí Matt na delší dobu odjet, není to pro oba jednoduché. 

I když je to někdy náročné, Matt a Maddy si brzy uvědomí, že se jeden bez druhého neobejdou. 

70%

Otcovství / Fatherhood

Otcovství velmi drhne na samém začátku, kde se humor nedaří skloubit se smutnými momenty, dialogy nejsou dvakrát povedené a celá úvodní část je velice zdlouhavá. S koncem tohoto prologu ale šlápnou tvůrci na plyn, kdy je film najednou mnohem vtipnější, svižnější, emoce v něm fungují na sto procent a všechny dějové linky mají uspokojivý závěr. Nejlepší pak na filmu je, že má srdce a zároveň, že ho má na správném místě. Škoda jen, že úvod je tak nepovedený a zdlouhavý, pak by si totiž Otcovství vysloužilo ještě lepší hodnocení. Takhle je to ještě na 70 %, ale s hodně odřenýma ušima.

• Hodnocení