Recenze Večírek: Suchánek se snaží o kontroverzní humor, který však postrádá pointu a díky tomu celá podívaná upadá

Třídní sraz trochu jinak.

Šest spolužáků ze střední se rozhodne udělat si třídní sraz po letech. Vše se však změní, když jim u dveří zazvoní podomní prodavač, který jim přinese smutnou zprávu o tom, že jeden z jejich kamarádů už nikdy nedorazí. Nesourodá šestice se tak vydává na pohřeb, naposledy se rozloučit se svým spolužákem a po cestě zjišťují, jak moc se toho za ty roky změnilo, a že vše už není tak, jak bývalo.

Tak zní premisa snímku Večírek, který vznikl na náměty stejnojmenné divadelní hry Divadla Broadway. O její zfilmování se postaral její autor Michal Suchánek, pro nějž se jedná o režijní i scenáristický debut. Suchánek, který se proslavil v, často nekorektních, komediálních pořadech typu Tele Tele nebo Partička, se i zde pokouší o převedení svého nekonvenčního humoru, ale bohužel se mu to moc nedaří. Většina vtipů, byť se snaží vyznívat neotřele a kontroverzně, je zkrátka v závěru poměrně plochá, protože postrádá hlubší pointu. To bylo dost pravděpodobně záměrem, ale Suchánkův film je díky tomu prostě jen podivný a divák k tomu marně hledá důvod a dožaduje se nějakého smyslu k četným narážkám.

Ku příkladu se zde najde spoustu věcí, které by šlo považovat za tzv. running gagy, kdyby s nimi jen Suchánek a spol. aspoň trochu lépe zapracovali. Vtipy o hajlování, doslova znásilňovacích tendencích jedné z postav (což ostatní bujaře podporují), sektářská oddanost druhé postavy nebo sprosté homofobní narážky před někým, kdo je zcela jasně uzavřený gay, to všechno jsou příklady kontroverzního humoru, o který se zde Suchánek pokouší. Tato docela zjevná nekorektnost mohla fungovat dobře, kdyby tvůrci vtipy dotáhli dokonce, a hlavně je uzavřeli ve smysluplnějším příběhu. Takhle to jen celé působí nedokončeně a nedbale, jako by si na tom Suchánek a ostatní zkrátka nedali záležet.

Večírek postrádá jakýkoliv ucelenější dějSnad největším problémem je zde však to, že Večírek postrádá jakýkoliv ucelenější děj. Sice má nějaké odůvodnění, které pohání celé vyprávění, ale to v závěru vyznívá ploše a zkrátka nesourodě. A tak, i když toho postavy za tu zhruba hodinu a půl spoustu řeknou a udělají, tak se vlastně nestane nic zásadního a podívaná tak postrádá jakoukoliv výraznější myšlenku.

A to vše je velká škoda, neboť Večírek měl opravdu potenciál a z produkčního hlediska jde o kvalitně zpracovaný film. Ať už jde o práci kamery, nebo o použité lokace a rekvizity, to vše je odvedeno profesionálně a nelze tomu nic vytýkat. Stejně tak zaujme i výrazný hudební doprovod z pera Kapitána Dema, který je podobně neotřelý a dobře sedí k celkovému tónu podívané.

Nejvíce to vše však zamrzí především kvůli hercům, kteří se dost zjevně opravdu snaží co nejlépe pracovat s tím, co dostali a podávají opravdu silné výkony. Nejvýraznější je bezesporu Karel Roden, který se představuje jako podivínský člen ještě podivnější sekty. Roden svým přednesem svou postavu naprosto prodává a přeměňuje se do ní jako chameleon. Skvělá je i Tatiana Dyková, jejíž opilecká scénka je jedním z nejpamátnějších a nejsilnějších momentů celého filmu, kdy se divák opravdu baví. Dále je tu pak Nela Boudová, která též odvádí dobrou práci a naprosto blbou spolužačku ztvárňuje téměř dokonale. Solidní jsou pak i Marek Taclík či Marián Čeky Čekovský. Nejslabším článkem je naopak Jiří Langmajer, který sice nepodává nijak špatný výkon, ale předvádí jen zase to, co jsme už u něho tolikrát viděli, nejde o nic výrazně nového. Nehledě na to však celý herecký tým dobře spolupracuje a tvoří dohromady sehranou skupinu, které to na plátně zkrátka funguje.

V závěru se Večírek, jakožto Suchánkova prvotina, naoko tváří jako poměrně odvážný pokus o absurdní tragikomedii s často velmi nekorektním humorem. Jako taková tato premisa měla potenciál, ten se však bohužel utopil ve směsi nedořečených kontroverzních vtípků a bezmyšlenkovitého děje, díky čemuž celý snímek působí nedotaženě a nedbale. Nehledě pak na otevřený a useknutý konec, kde je zkrátka těžké pochopit, co tím Suchánek a spol. zamýšleli. A je to celé velká škoda, neboť samotný námět měl slibné ambice a výrazné výkony herců nabízí hned několikero silných momentů, které se však ztrácí v celkové nepovedenosti této podívané.

 

 

Dá si někdo chlebíček?

 

Sedím vzadu! Kdo jde se mnou?

 

Tak si hezky stoupneme vedle sebe a uděláme třídní fotku!

45%

Večírek

V závěru se Večírek, jakožto Suchánkova prvotina, naoko tváří jako poměrně odvážný pokus o absurdní tragikomedii s často velmi nekorektním humorem. Jako taková tato premisa měla potenciál, ten se však bohužel utopil ve směsi nedořečených kontroverzních vtípků a bezmyšlenkovitého děje, díky čemuž celý snímek působí nedotaženě a nedbale. Nehledě pak na otevřený a useknutý konec, kde je zkrátka těžké pochopit, co tím Suchánek a spol. zamýšleli. A je to celé velká škoda, neboť samotný námět měl slibné ambice a výrazné výkony herců nabízí hned několikero silných momentů, které se však ztrácí v celkové nepovedenosti této podívané.

• Hodnocení