Recenze Jednotka intenzivního života: Smrt jako etické dilema. Dokument Adély Komrzý zachycuje křehkost a důležitost paliativní péče

Kdy končí život? 

Nejen tuto komplikovanou a eticky spornou otázkou v novém dokumentu vznáší režisérka Adéla Komrzý. Diváky v něm zavede do prostředí kliniky zaměřené na paliativní péči, tedy zařízení zaměřeného na zkvalitňování života pacientů a jejich blízkých v době, kdy čelí život ohrožující nemoci. V křehkém vyprávění vyvrací mýty spojené s paliativní medicínou. Snímku tak překvapivě nevládne smrt, ale snaha o nejlepší možné využití zbývajícího života.

Když lékaři Ondřej Kopecký a Kateřina Rusinová pokládají studentům otázky o tom, kdy je správný čas nechat člověka zemřít, nebo co je a není eutanazie, člověku přeběhne mráz po zádech. Dvojice, která společně založila první Kliniku paliativní medicíny v Česku, ve filmu společně s pacienty a jejich blízkými hledá odpovědi na existenciální otázky – jak naplnit poslední zbytky života, v jakém bodě si přeju zemřít, jak vnímám svůj stav?

Kamera se pohybuje od debat mezi lékaři, jejich studenty až po nejkřehčí scény s pacienty a rodinami. Přestože je prakticky každá scéna ve filmu emocionálně náročná, nese v sobě Jednotka intenzivního života slovy jen těžko popsatelnou lehkost. Režisérka je tichým a pokorným průvodcem, který divákům umožňuje nahlédnout do každodenního fungování personálu i pacientů na oddělení.

Lehkost a síla odvyprávěného podtrhují důležitost této formy lékařské péče.Lehkost a síla odvyprávěného podtrhují důležitost této formy lékařské péče, která lidem dodává potřebnou podporu v těžkých chvílích, pomáhá se zorientovat v nové situaci a poskytuje dávku lidskosti, která v nemocničním prostředí mnohdy schází. Film zároveň upozorňuje na alarmující fakta. Přestože v Česku umírá 60–70 % lidí v nemocnicích, paliativní péče je ve většině z nich nedostupná.

Filmařka však kromě nezachycuje jen exitus či oznamování špatných zpráv a rozhodně se nejedná o film, jehož náplní je smrt. Jak už název napovídá, paradoxně se v něm zrcadlí spousta životní energie a inspirativních pohledů na svět, nezachytitelné síly a radostných životních milníků, na které není nikdy pozdě.

 

Dokument zachycuje, jakým otázkám lékaři a pacienti čelí. 

Často dělají nesnadná rozhodnutí. 

Příležitost využít poslední chvilky podle svého. 

90%

Jednotka intenzivního života

Filmařka však kromě nezachycuje jen exitus či oznamování špatných zpráv a rozhodně se nejedná o film, jehož náplní je smrt. Jak už název napovídá, paradoxně se v něm zrcadlí spousta životní energie a inspirativních pohledů na svět, nezachytitelné síly a radostných životních milníků, na které není nikdy pozdě.

• Hodnocení