Bourneův odkaz / The Bourne Legacy – recenze
[singlepic id=2292 w=200 h=200 float=left] Maniak na pilulkách chce skončit se svým zlozvykem.
Matt Damon nás provázel celé tři filmy, ale s jeho agentem Jasonem Bournem se v nejnovějším filmu nesetkáme. Jak název napovídá, hlavní hrdinové a padouši se tentokrát musejí vyrovnat se svinčíkem, který po sobě agent Bourne zanechal. V staré dobré tradici tajných služeb kolem toho nadělají nový nepořádek.
Příběh začíná víceméně in media res – rozličné postavy na sebe začnou pokřikovat pojmy z předchozích dílů a zdůrazňovat, jak je nyní nutné vyrovnat se s novou situací. Tím se ospravedlňuje pravidelné střídání nezáživných dialogů a akce natolik bezduché, až to vypadá, že „Odkaz“ natočil někdo s velkým přáním úmyslně popudit odpůrce filmové brutality a jeho samotného to nijak zvlášť nebavilo.
Zmíněné střídání probíhá ve filmu tak hodinu a pak, když se dva hlavní hrdinové dají dohromady, konečně se objeví cosi jako děj – ve smyslu pronásledování protagonistů kolektivem záporáků, jež vyvrcholí v dramatické a koukatelné honičce, ale na potenciální nervydrásající souboj muže proti muži bohužel nedojde.
Celá zajímavější část má naneštěstí jen něco málo přes tři čtvrtě hodiny a zajímavější je jen proto, že až teď má příběh smysl a také zhruba tehdy vychází najevo, proč vlastně stojí za to soucítit s hlavním hrdinou, Aeronem Grossem (Jeremy Renner). V tomto stádiu už divák poněkud dřevění a rozhodně pokukuje po hodinkách. Byl jsem vlastně k ději natolik otupělý, až mi záporné postavy přišly daleko sympatičtější než protagonisté.
Exkurze do Bournova světa by nebyla úplně k zahození, kdyby celá netrvala dvě a čtvrt hodiny – snad se příště známější agent vrátí a přinese s sebou skutečnou zápletkou.
Posvátné vytržení prostého supervojáka
[singlepic id=2321 w=400 h=300 float=center]
„Jestli se tu nezačne vraždit, budu křičet.“
[singlepic id=2323 w=400 h=300 float=center]
„Film, který tě nezabije, tě posílí!“
[singlepic id=2324 w=400 h=300 float=center]
Exkurze do Bournova světa by nebyla úplně k zahození, kdyby celá netrvala dvě a čtvrt hodiny – snad se příště známější agent vrátí a přinese s sebou skutečnou zápletkou.