Recenze K zemi hleď: K planetě se řítí smrtící kometa. Děsivější je však lidská hloupost, ukazuje McKayův snímek

Připravte si foťáky, k Zemi se řítí smrtící kometa. 

Představte si, že ráno vstanete a dozvíte se, že vědci v naší galaxii náhodně objevili novou kometu, která měří dobrých deset kilometrů a čistě náhodou si to míří k naší planetě. Jak byste se zachovali? Panikařili byste, zachovali klid, popřeli, že nějaká existuje? A co by udělali lidé okolo vás? Tyto a další podmanivé otázky klade publiku nový snímek Adama KcKaye nazvaný příhodně K zemi hleď!. A nutno říct, že nabízí širší pohled na potenciální možné ohrožení lidského druhu, než je srážka s cizím tělesem.

Když doktorandka Kate Dibiasky (Jennifer Lawrence) spatří na snímku z teleskopu alarmující objev, ihned se svěří svému univerzitnímu profesorovi a mentorovi doktoru Mindymu. Tým vědců jejich závěry brzy potvrdí a fakta jsou jasná – za šest měsíců se se zemí s pravděpodobnější větší než devadesát devět procent srazí přes deset kilometrů široká kometa, která bezpochyby zničí veškerý život na Zemi. Zabránit se tomu ale dá paradoxně poměrně snadno – vyslat do kosmu na dálku ovládaný systém raket vybavených atomovým arzenálem, buch sem, buch tam a kometa je na padrť. Je tu ale háček.

A tím je, jak McKay líčí s fantastickým, povznášejícím sarkasmem, nekonečná lidská hloupost. Proti vědcům, kteří se snaží zachránit planetu, najednou nestojí jen nečinná NASA, ale také zkorumpovaná, hamižná populistická prezidentka, šílený pseudovědátorský miliardář, novináři preferující zábavu před faktografií. A nohy jim s výsměchem podráží i valná většina zfanatizované populace, která sice bravurně ovládá stories na sociálních sítích, ale o kritickém myšlení nebo mediální gramotnosti ví pramálo, natož aby ji aplikovala.

Během více než dvou hodin stopáže se vědci snaží všemožným způsobem přesvědčit společnost o naléhavosti situace, chvílemi se jim to daří více, chvílemi méně. McKayovi se do scénáře podařilo reflektovat celé spektrum překážek, kterým by v podobné situaci mohli podobní odvážlivci s podobným tvrzením čelit. Zároveň je při pohledu na nenasytnou, zlomyslnou blond prezidentku, rozdělenou společnost, která neví, čemu věřit, nenasytnými médií, společností, která se chce dobrovolně na sítích ubavit k smrti, či větší důležitost peněz než lidských životů, snadno rozpoznatelná paralela se současnou situací. Je to alarmující a smutné.

Navzdory vážnosti tématu je ale K zemi hleď! filmem prošpikovaným narážkami, vtipem, satirou.Navzdory vážnosti tématu je ale K zemi hleď! filmem prošpikovaným narážkami, vtipem, satirou, které jsou někdejšímu komikovi McKayovi blízké. Ukotví snímek s náročným tématem přesně do bodu, ve kterém má šmrnc, a osloví pravděpodobně i ty, kteří se v tvůrcem nastaveném zrcadle nepoznají.

Chvílemi se děj ale trochu táhne a snímek, přestože nenudí, se může zdát nadbytečně dlouhý. Co podobné drobnosti kompenzuje je především úctyhodný výkon Leonarda DiCapria, jehož postava projde asi největším vývojem. Excelentně zlomyslná, proradná a ďábelská je v roli prezidentky i Meryl Streep a překvapivě suverénní jakožto konzumem zaslepená moderátorka i Cate Blanchett. Většího hereckého prostoru se však bohužel nedočká třeba Timothée Chalamet a všehovšudy ani sama Jennifer Lawrence. Její Kate se lidé smějí, dělají z ní memes, nechají ji křičet, ale většího hereckého prostoru se nedočká.

K zemi hleď! je velmi umně režijně i scenáristicky pojatou satirickou podívanou, která pobaví a zároveň podnítí k zamyšlení. Do vánočního repertoáru Netflixu přinese příjemné zpestření a podobně jako prosincové pohádky, i on s sebou nese poselství o tom, že lidská hloupost je reálně větší hrozba než kdejaká přírodní nebo vesmírná katastrofa.

A hele, to není upozornění z Tinderu, ale z teleskopu…

Prezidentka potřebuje novou kabelku, ne dva poplašené vědce z kdoví jaké univerzity.

Hlavně se nekoukat nahoru. 

85%

K zemi hleď! / Don't Look Up

K zemi hleď! je velmi umně režijně i scenáristicky pojatou satirickou podívanou, která pobaví a zároveň podnítí k zamyšlení. Do vánočního repertoáru Netflixu přinese příjemné zpestření a podobně jako prosincové pohádky, i on s sebou nese poselství o tom, že lidská hloupost je reálně větší hrozba než kdejaká přírodní nebo vesmírná katastrofa.

• Hodnocení