Recenze Je Suis Karl: Když se někdo snaží moc poučovat, může se úplně minout účinkem
Víme, co se nám film snaží říct, ale podání je chabé a nepřesvědčivé.
Německo-český thriller nás chce varovat svou děsivou vidinou budoucnosti, kdy z Evropy bude zlá mládež vyhánět hodné přistěhovalce, ale je děsivý hlavně tím, že jeho postavy jsou naprosto nevěrohodné a dost neúspěšně brání svoje vlastní hodnoty.
Dospívající dívka Maxi (Luna Wedler) žije pohodlný a nekomplikovaný život v Berlíně spolu s rodiči a mladšími brášky, když náhodný balíček s bombou uvnitř rozmetá jejich dům i život na kusy. Každodenní bezpečná realita je tatam a po teroristickém útoku zbyde Maxi jen táta. Každý se se ztrátou vyrovnává jinak, otec žije v minulosti, naprosto ochromen výčitkami, jeho dcera si připadá sama a chce od všeho utéct. Samozřejmě je těžké najít útěchu, když policie není schopná ani najít viníky, i když se šíří názor, že bomba byla dílem imigrantů kdo ví odkud.
Maxi se setkává s Karlem (Jannis Niewöhner), který ji pozve do Prahy, aby si vyčistila hlavu na přednáškách pro mladé, kteří chtějí změnu. Tam se rychle ukazuje, že Re-Generace přece nechce změnu, chce to, co bylo dřív, tedy Evropu pro Evropany, a schopnou vládu, která lidi ochrání. Že snad inklinují k neonacismu? Ale vůbec ne, vždyť dělají něco úplně jiného, úplně nového. Maxi se to moc nezdá, ale konečně má alespoň pocit, že někam patří, a k tomu má veškerou pozornost Karla. Nebylo by to poprvé, kdy lidé někoho následují jen kvůli jeho charismatu, aniž by pořádně zkoumali obsah toho, co říká. Pomůže snad jedině, když si pro naivní dívku přijede táta s rodinným přítelem Yusufem (jediný ne-bílý hrdina filmu, jak ironické), kterého kdysi propašoval pod dekou přes hranice. Situace dál eskaluje a schyluje se k dramatickému vyústění.
Motivaci Maxi alespoň známe, ale jak se k hnutí a jeho hodnotám dobrali ostatní, kteří mu věří? Jsou to prostě jen špatní a šílení lidé, vysvětluje snadno film. A pozor, sám Karl osobně stojí za oním bombovým útokem, který zničil Maxi život. Tohle se bohužel nedá ani označit za spoiler, protože nám to film prozradí sám v prvních minutách. Má to stejně otravný účinek na zbytek podívané, jako když na prvním rande váš protějšek vyzunkne lahev vína a začne se svěřovat s rozchody a životními křivdami už od školky.
Cílem tohoto filmu jako by bylo: Hlavně diváka nepřekvapit, nesmí pocítit napětí za žádnou cenu!Takže si to shrneme. Cílem tohoto filmu jako by bylo: Hlavně diváka nepřekvapit, nesmí pocítit napětí za žádnou cenu! Postavy si od nás nevyslouží sympatie, nebudí emoce, necítíme autentičnost. Téma je zpracováno povrchně, film nenabízí východisko, neargumentuje. Zobrazuje věci naprosto černobíle, jen rozděluje lidi na dobré a zlé, nás a ty druhé. Není divu, že snímek končí beznadějně, když celou dobu neví, co se sebou.
Máte rádi thrillery bez napětí? Tak to jste tu správně. Je Suis Karl nabízí zápletku ještě naivnější, než je hlavní hrdinka. Film nám jen ukazuje, co se děje, nedokáže vyprávět příběh, vzbudit v nás emoce. Snímek se nás snaží manipulovat tím, že nám ukazuje osud postavy, se kterou je manipulováno. Hm…
Bělejší už to nebude.
Hej, ty! Půjčíš mi nabíječku?
Ať už jste pravičák nebo levičák, lajky a zhlédnutí miluje každý stejně.
Je Suis Karl
Máte rádi thrillery bez napětí? Tak to jste tu správně. Je Suis Karl nabízí zápletku ještě naivnější, než je hlavní hrdinka. Film nám jen ukazuje, co se děje, nedokáže vyprávět příběh, vzbudit v nás emoce. Snímek se nás snaží manipulovat tím, že nám ukazuje osud postavy, se kterou je manipulováno. Hm…
- Hodnocení