Recenze Po čem muži touží 2: Opakovaný vtip už přestává být zábavný, i když má námět jiskru a herci se snaží sebevíc
(Foto: CinemArt)
Jak se z Anny Polívkové stane Jiří Langmajer.
Druhý díl volně navazuje na divácky nejúspěšnější český snímek roku 2018. Režisér Rudolf Havlík tentokrát přizval ke scénáři ještě Filipa Oberfalcera. Námět zůstává stejný, jen se role obrátí – žena se promění v muže. A došlo také k obměně některých herců.
Psycholožka Irena se specializuje na partnerské vztahy. Její rady se však vůbec nezamlouvají manželům jejích klientek. O chlapech má jasnou představu, jsou to podle ní nehygienická zvířata bez špetky empatie. Když jí pronajímatel vypoví smlouvu k její ordinaci a ona navíc přistihne svého přítele s jinou, vyrazí s kamarádkou Marcelou na víno. Opilá se dostane do stanu vědmy Zoltany, kde vysloví osudové přání – chce být mužem. Ráno se tak skutečně stane a zděšená Irena neví, co si počít. Oporu překvapivě najde ve svém sousedovi, který je do ní dlouho zamilovaný. Ten ji musí naučit fungovat v mužském prostředí, což nebude snadný úkol.
Stejně jako v prvním filmu se sází na střet ženského a mužského světa.Stejně jako v prvním filmu se sází na střet ženského a mužského světa. Někdy se zdá, že jsou to skoro dva odlišné vesmíry, až tak je občas velká vzájemná míra nepochopení. Aby byl kontrast ještě větší, schválně jsou tyto role dávány do co možná největšího stereotypu. Protože každý správný chlap prostě musí pracovat na stavbě, hrát fotbal a pravidelně vypouštět dávku omračujících plynů. Zato typická žena je zákonitě přecitlivělá, pořádkumilovná a zajímá ji jenom péče o sebe sama, nejnovější kosmetika a drby.
Z výše zmíněného je jasné, že humor vychází především z konkrétních situací. Žádné intelektuálnější pasáže tedy rozhodně nečekejte. I když je pravda, že Jiřímu Langmajerovi se mnohdy povedlo vystihnout vtipně nejenom ženské pohyby, ale i mimiku a styl vyjadřování. To určitě vyžadovalo trénink, protože to přece jenom není jeho přirozená poloha. A který jiný herec by měl takovou odvahu narvat se do vypasovaných růžových legín, kalhotek a podprsenky? Jen to celé působí chvílemi až moc křečovitě, protože některé scény jsou zbytečně přehrávané.
Anna Polívková, která se v prvním díle jako muž dostala do ženského těla, byla přece jenom o něco uvěřitelnější, jelikož její výkon byl sice také schválně přehnaný, ale bylo to o něco méně. Nebo jí prostě úloha chlapa sedla o něco více. Tentokrát ale bohužel nedostala tolik prostoru a suchopárná Irena je hlavně na začátku a pak zmizí.
Celkově se dost oprašují scény z prvního dílu, jen s vyměněnými rolemi. Mnoho z nich souvisí s Ireninou nejlepší kamarádkou Marcelou. Opět se nějaký protějšek obává, že ho jeho drahá polovička podvádí s hlavním hrdinou. Chlapi raději sledují fotbal v televizi, než aby věnovali pozornost ženám, které jim něco vypráví. A znovu si nejbližší člověk ústřední postavy chce prohlížet její novou fyzickou výbavu. Nejeden divák bude mít určitě pověstné déjà vu, ale ne v úplně pozitivním slova smyslu.
Scény se stále se opakujícími stejnými dny velmi připomínají ty z romantické komedie Na Hromnice o den více (1993). Jen jsou o poznání zdlouhavější, protože kromě ukázání rutiny nemají žádný další efekt. Fotbalové prostředí by zase v někom mohlo evokovat film pro puberťáky s názvem Super náhradník (2006). Ale oproti němu zase divák doopravdy nepocítí tu chlapskou sounáležitost, o které se neustále mluví.
Po čem muži touží 2 se snaží svézt na vlně úspěchu prvního snímku. Je chvályhodné, že se ani čeští filmaři nebojí experimentovat s fantasy námětem. Podobných děl u nás vzniká zoufale málo. Proměna ženy v muže slibuje zajímavou podívanou, tvůrci se ovšem podruhé až příliš opakují. Navíc si bohužel myslí, že onu rozdílnost mužského a ženského světa nejde ukázat jinak než na těch nejzažitějších stereotypech. Paradoxně ukázkovým příkladem toho, že to jde i bez vyhnání do extrémů, je klasika Po čem ženy touží (2000), kterou se sami inspirují. Herci Jiří Langmajer, Anna Polívková, Marek Taclík, Tereza Kostková a Leoš Noha předvádějí v rámci jednorozměrných postav stabilně dobré výkony. Pokud ale dokážete brát celý tento počin s velkou dávkou nadsázky a chcete se prostě jen pobavit jednoduchým humorem, pak nejspíše nebudete zklamaní.
„Chlapi, když manželce občas koupíte kytku, není to úplně na škodu…“
„Kdo to otravuje, když mám zrovna svůj ranní rituál?“
Práce psycholožky může být občas rizikovější než na stavbě!
Po čem muži touží 2
Po čem muži touží 2 se snaží svézt na vlně úspěchu prvního snímku. Je chvályhodné, že se ani čeští filmaři nebojí experimentovat s fantasy námětem. Podobných děl u nás vzniká zoufale málo. Proměna ženy v muže slibuje zajímavou podívanou, tvůrci se ovšem podruhé až příliš opakují. Navíc si bohužel myslí, že onu rozdílnost mužského a ženského světa nejde ukázat jinak než na těch nejzažitějších stereotypech. Paradoxně ukázkovým příkladem toho, že to jde i bez vyhnání do extrémů, je klasika Po čem ženy touží (2000), kterou se sami inspirují. Herci Jiří Langmajer, Anna Polívková, Marek Taclík, Tereza Kostková a Leoš Noha předvádějí v rámci jednorozměrných postav stabilně dobré výkony. Pokud ale dokážete brát celý tento počin s velkou dávkou nadsázky a chcete se prostě jen pobavit jednoduchým humorem, pak nejspíše nebudete zklamaní.
- Hodnocení