Recenze: Láska hory přenáší je tuctový a amatérsky působící český rom-com s plno křečovitých momentů
(Foto: Bontonfilm)
Láska hory přenáší, ale přes tohle se skutečně nepřenesete.
Svatba na horách, případ ztraceného ženicha, bezradná nevěsta, zamilovaný lyžařský instruktor, pes kazisvět, přihlouplá družička, zapomětlivý tatínek nevěsty a zklamaná návštěvnice hotelu. To všechno a mnohem více najdete v nové komedii z česko-slovenské koprodukce, Láska hory přenáší. Že by to však dávalo dohromady nějakou záživnou podívanou, to tvrdit nelze. Teda ona záživná je, ale pravděpodobně ne tak, jak tvůrci původně zamýšleli.
Tento režijní a scenáristický debut Jakuba Machaly je totiž vším, jenom ne vtipnou komedií. Na snímku se podepsala především Machalova nezkušenost. Celá podívaná totiž působí tak nějak amatérsky a lacině. Když k tomu pak ještě přidáme fakt, že se na scénáři podíleli s Machalou čtyři lidé, je hned naprosto jasné, o jakou šlamastyku se jedná.
Celý příběh se tedy točí kolem nevěsty Alex, které se hroutí její velký den.Celý příběh se tedy točí kolem nevěsty Alex, které se hroutí její velký den: ženich zmizel, družička objednala špatnou kytici, šaty jí rozkousal pes, dort je taky zničený a dochází nikotinové nálepky. Do toho všeho je tu pak side-story s lyžařským instruktorem a údajným lamačem ženských srdcí Petrem a Klárou, jeho kamarádkou ubytovanou v hotelu, kterou se snaží neúspěšně pozvat na rande.
Proč tam však tato dějová linka je, není známo. Je tam v podstatě zcela nepotřebně a jejím vynechání by se vlastně nic zásadního nestalo. A takových nesmyslných a zbytečných částí je ve snímku spoustu: svědkyně ztracená v lese, jeden z hostů vyšetřující případ ztraceného ženicha ve stylu Hercula Poirota, zmatená tetička hledající Juraje Kukuru nebo tři výbuchy laviny atp. Tvůrci si pravděpodobně mysleli, že jejich vložením snad oživí vyprávění, opak se však se stal pravdou. Příběh je díky tomu rozkouskovaný, nic spolu nesouvisí a celá podívaná díky tomu působí chaoticky a nepropracovaně.
Dalším rádoby zpestřením je také to, že jeden a tentýž děj sledujeme ze tří úhlů pohledu: Kláry (žena, ubytovaná v hotelu), Alex a Róberta (Alexin otec). Samotný nápad rozdělení vyprávění na tři verze by nebyl až zas tak špatný, nebýt toho, že je scénář polopatický, plochý a, na to, že to má být komedie, baví jen zřídkakdy.
Scénáristé v čele s Machalou se sice o humor snaží, ale ten v závěru vyznívá spíše lacině. Docela častým jevem jsou tu již od začátku poměrně přihlouplé a klišé komediální prvky typu toho, že postava polije červeným vínem bílou sedačku, rozbití drahocenné mísy se sladkostmi, „nešikovné“ házení věcí nebo zkrátka rádoby fraškové padání. Když se do toho pak přidá hudební podkres, který má naznačit vtipnost scény, tak je spíše o to víc podtržena její celková nevtipnost a umělost. Ano, najde se tu i pár gagů, u kterých se zasmějete (především ten s Davidem Krausem a jeho kapelou), ale to nestačí.
Jediné dvě věci, které tuto podívanou zachraňují z úplného propadliště, jsou poměrně sympatický konec a herecký výkon Anny Fialové. Ta jako nevěsta Alex odvádí vskutku solidní a ze všech nejkvalitnější práci. Její postava baví, je zajímavá a má hloubku, což se o zbytku, snad jen s pár výjimkami, tvrdit nedá. Za zmínku stojí ještě Richard Stanke coby otec nevěsty Róbert. Stankeho přednes je charismatický a je znát, že se snaží vytřískat z nepovedeného scénáře, co nejvíce. Podobně je na tom i Lenka Krobotová jako maminka nevěsty. Její role sice není nijak velká, ale za to je díky Krobotové poměrně výrazná.
Na druhé straně této pomyslné škály je pak zbytek herců, kterému vévodí především Natalia Germani a Marek Lambora. Germani se opět nachází ve stejné herecké poloze jako skoro vždy: hraje věčně namračenou, nespokojenou a mrzutou postavu bez větších emocí a hloubky. Výkon Germani je zkrátka plochý, nemluvě pak o její dikci, která je velmi nesrozumitelná a její slovenština se mění až skoro v mrmlání. Oproti zbytku slovenských herců jí opravdu není moc rozumět, což je škoda. O moc povedenější výkon nepodává ani Lambora, i když se sebevíc snaží. Jeho přednes je strnulý a odpovídá kvalitě scénáře.
V závěru je Láska hory přenáší další tuctovou česko-slovenskou rádoby romantickou komedií. Machala pokračuje v trendu novodobých snímků na horách, které stanovily Ženská na vrcholu, oba Špindly nebo první Šťastný nový rok. Nenajdete tu zhola nic objevného ani vtipného. Humor na úrovní první třídy, kdy se scenáristům zdálo, že k pobavení diváka postačí pády postav a rozbíjení předmětů, opravdu není postačující. Kostrbatý je i samotný příběh a jeho centrální zápletka, která sice měla potenciál, ale čtveřici scenáristů (možná právě protože jich bylo tolik), se ho nepovedlo dostatečně využít. Nehledě pak na spoustu nesmyslností a nepotřebných věcí, jako je celá dějová linka s Lamborou a Germani. Snímek vytahuje pouze sympatický konec a výkon Fialové, která je jeho největším tahounem. Ani to však nestačí k tomu, aby se Machalovo dílo dostalo do kladných čísel.
Když se tady takhle schováme, tak si třeba ani nikdo nevšimne, že v tom filmu jsme.
Haló? Tahle hra na schovávanou mě už nebaví…
Ta cigareta by po tolika pádech už fakt bodla!
Láska hory přenáší
V závěru je Láska hory přenáší další tuctovou česko-slovenskou rádoby romantickou komedií. Machala pokračuje v trendu novodobých snímků na horách, které stanovily Ženská na vrcholu, oba Špindly nebo první Šťastný nový rok. Nenajdete tu zhola nic objevného ani vtipného. Humor na úrovní první třídy, kdy se scenáristům zdálo, že k pobavení diváka postačí pády postav a rozbíjení předmětů, opravdu není postačující. Kostrbatý je i samotný příběh a jeho centrální zápletka, která sice měla potenciál, ale čtveřici scenáristů (možná právě protože jich bylo tolik), se ho nepovedlo dostatečně využít. Nehledě pak na spoustu nesmyslností a nepotřebných věcí, jako je celá dějová linka s Lamborou a Germani. Snímek vytahuje pouze sympatický konec a výkon Fialové, která je jeho největším tahounem. Ani to však nestačí k tomu, aby se Machalovo dílo dostalo do kladných čísel.
- Hodnocení