Recenze: Co jsme komu všichni udělali? vykresluje oblíbené postavy extrémně otravně
(Foto: Les films du premier)
Ano, co jsme komu udělali, že se na tohle musíme zase dívat?
Francouzská komedie z roku 2014 Co jsme komu udělali? uchvátila diváky svým nekorektním humorem a hrdiny z více generací. Není tedy divu, že se dočkala v roce 2019 o poznání slabšího pokračování, bohužel scénárista/režisér Philippe de Chauveron měl stále dost inspirace na natočení třetího dílu. V předchozích snímcích jsme se setkali s konzervativním párem Claudem (Christian Clavier) a Marií (Chantal Lauby) Verneuilovými, kteří vychovali čtyři dcery. Žádná z nich se ale neprovdala za francouzského katolíka, jak by si přáli, naopak jim nadělily čínského či židovského zetě. Tedy jeden katolík se nakonec našel, pro jejich nejmladší, ale ten pochází z Pobřeží slonoviny. Navzdory všem rozdílům si nakonec uvědomili, že štěstí jejich dětí je to nejdůležitější. Když se v pokračování chtěly všechny mladé páry i s vnoučaty odstěhovat do zahraničí, musel Claude s Marií trochu pletichařit, aby je udrželi ve Francii.
Ve třetím díle jim rozvětvená rodinka už leze trošku krkem, ale především se blíží výročí 40 let od jejich svatby. Na oslavu se chystají přijet i rodiče všech zeťů a všichni jsou podobně svérázné postavičky, které nebudou skrývat vzájemnou nevraživost. Do toho se řeší partnerské problémy, případně nevyřčené křivdy mezi rodiči a dětmi. Prostě je tu připravená půda pro spoustu zajímavých, ne-li komicky katastrofálních situací.
Všichni jsou neskutečně kousaví, jako by nikdo nikoho neměl rád.Jakkoli je zápletka nepravděpodobná, s takovou plejádou různorodých charakterů by se dal natočit celý seriál, natož zaplnit 98 minut. Jenže scénář bohužel nedovede využít skutečnosti, že už postavy známe a třeba k nim chováme sympatie. Naopak jsou vtipy povrchnější a odbytější než dřív, humor je podáván výhradně formou laciných urážek, ať už vůči čínským dezertům nebo veganství. Všichni jsou neskutečně kousaví, jako by nikdo nikoho neměl rád, postavy se předhání v tom, kdo bude nejotravnější, a navíc jich tu zcela bezdůvodně přibývá: objeví se třeba sběratel umění, samozřejmě Němec, aby se film mohl strefovat do dalších předsudků. Divák může doufat, že jeho podivné chování bude mít nějaké vysvětlení, ale zůstane jen u zbožného přání. Je tu stejně navíc jako neschopná služebná.
Dají se vyzdvihnout hezké lokality, až na jednu výjimku stále stejné obsazení, a pár těch vyvedenějších vtipů, třeba ostudná večeře v Pekingu nebo poznámky o migraci. Humor už ale ztratil svou eleganci a promyšlenost. Škoda, že když už film není příliš vtipný, není alespoň srdečnější. Skoro celou dobu se k sobě jen všichni chovají nemožně, popichují se a uráží. Že nedojde na žádný rozvod, to je opravdu překvapivé, a tenhle smutný fakt je možná to, co má k realitě nejblíže.
Zdá se, že nejlepší vtipy byly použity v předchozích dílech. Tady se už jen tak hašteří a vzteká kvůli hloupostem. Ovšem nutno říct, že pro diváky od padesátky výš se toho moc netočí, takže pro ně může být příjemné sledovat pro jednou hrdiny v jejich věku, kteří řeší problémy v desítky let trvajících manželstvích, případně s dospělými dětmi. Kvalita se s prvním dílem ale nedá vůbec srovnávat.
Snad nevyhlíží třetí pokračování…
Někdo půjde klečet do kouta.
Tchýně na tahu!
Co jsme komu všichni udělali? / Qu'est-ce qu'on a tous fait au bon Dieu?
Zdá se, že nejlepší vtipy byly použity v předchozích dílech. Tady se už jen tak hašteří a vzteká kvůli hloupostem. Ovšem nutno říct, že pro diváky od padesátky výš se toho moc netočí, takže pro ně může být příjemné sledovat pro jednou hrdiny v jejich věku, kteří řeší problémy v desítky let trvajících manželstvích, případně s dospělými dětmi. Kvalita se s prvním dílem ale nedá vůbec srovnávat.
- Hodnocení