Recenze Jurský svět: Nadvláda nejspíš neovládne srdce diváků
Dinosauři jsou sice ve skvělé formě, ale takový scénář si nezasloužili.
Tento snímek má být šestým a posledním z dinosauří série, kterou zahájil svým legendárním snímkem Steven Spielberg před téměř 30 lety. Jen pro připomenutí, když jsme se s těmito zubatými monstry loučili naposled, unikla volně do světa. Teď už čtyři roky řádí na planetě, kterou člověk považuje za svou. Jak byste se tvářili vy, kdybyste potkávali dinosaury při venčení psa nebo výpravě na houby? Konečně jsme se dočkali příběhu, kde nejsou veliké ještěrky omezovány hranicemi parků nebo ostrovů a srovnají s homo sapiens sapiens síly na jeho domácím hřišti. Nebo že by ne?
Režisér Colin Trevorrow se spoluscénáristkou Emily Carmichael do této lákavé zápletky totiž hodí vidle a vezmou nás do nově vytvořené rezervace v Dolomitech, kam byla spousta dinosaurů převezena. Tohle si prostě zaslouží obrovské, nechápavé plácnutí do čela. Ve volné přírodě sice nějací dinosauři žijí a také se s nimi obchoduje na černém trhu, nebo trpí v množírnách. Tato témata jsou ovšem jen nadhozena, aby se neřeklo, a budeme se raději věnovat těm zavřeným exemplářům a zlé korporaci, která chce chudáky dinosauříky zneužívat k výzkumu, a my, chudáci diváci, budeme trpělivě čekat, až se něco nevyhnutelně pokazí a T-Rex a jeho parťáci začnou nahánět lidi po “zabezpečeném” a hypermoderním areálu, jako jsme to viděli kupříkladu v… no, ve všech předchozích filmech. Protože lidi se nikdy nepoučí, ani ti, co mají co dočinění s dinosaury, ani filmaři.
Jurský park a Jurský svět nám toho už nabídli tolik… Nadvláda ale dokáže předčit očekávání svých předchůdců. Přáli jste si někdy třeba vidět honičku s dinosaury na motorkách (ne že by je řídili, to zase naštěstí ne) v historickém centru hlavního města Malty? Ne? Nevadí, tady ji máte i tak. Některé scény se blíží opravdu hodně divokým snům či nočním můrám. A bohužel nás nebudou nijak fascinovat, spíše se jim budeme chtít vysmát. Třeba pokud má někdo jakoukoli zbraň, při střetu s dinosaurem ji zásadně ignoruje a dá se na útěk, byť se jedná o špičkového agenta. Kdybychom si dali panáka pokaždé, když se to přihodí, ještě před koncem filmu bychom leželi namol pod sedačkou.
Postav je tu jako kobylek, děje se toho tolik, a přitom všechno působí tak zbytečně a prvoplánově.Citově nás film zasáhnout nedokáže, tak se k tomu pokusí zneužít staré známé tváře: neodolatelnou Lauru Dern, hláškujícího Jeffa Goldbluma a jaksi neohrabaného Sama Neilla. Zvláště vedle nich působí Owen (Chris Pratt) a Claire (Bryce Dallas Howard) dost nudně. K tomu ještě přihodíme Maisie Lockwood (Isabella Sermon), protože komu by ve filmu nechyběl vzpurný puberťák? Tím se bohužel počet ústředních postav, které nesmí nic sežrat, začíná blížit dvojcifernému číslu, a to už je docela otravné. Recyklují se i další staré postavy: Wu (BD Wong) a Lewis Dodgson (Campbell Scott), který využívá klišé autistického génia, karta, se kterou už dneska snad nikdo nehraje. A protože lidí už je tu dost, zato zvířátek ne, tak je velká pozornost věnována i obřím, geneticky modifikovaným kobylkám, protože desítky druhů dinosaurů nejspíš nestačí.
Úroveň Jurského světa sice neklesla k některým béčkovým sériím třeba o žralocích, ale celkem bezostyšně se k ní blíží. Poslední půlhodina se nutně věnuje řečnické otázce, kolik lidí se zvládne nacpat do posledního záchranného vrtulníku. Až těsně před koncem si Trevorrow a Carmichael vzpomenou, že dinosauři jsou teď vlastně všude po světě, takže nám jich pár ukážou, jak kráčí africkou savanou po boku slonů, nebo plavou v oceánu s velrybami.
Rozloučení s dinosaury není zrovna velkolepé, spíše přeplácané. Postav je tu jako kobylek, děje se toho tolik, a přitom všechno působí tak zbytečně a prvoplánově. Mohlo by jít o docela zábavnou krvavou komedii, ale na to je málo vtipná. Jurský svět možná nepotřeboval akčnější a šílenější příběh, jen promyšlenější. V nejlepším se má přestat, a když to nešlo v nejlepším, tak prosím alespoň teď.
Zrzkám sluší, když se koupou v brčálově zeleném rybníčku.
„Děkujeme, že létáte s DinoAir!“
„Kamaráde, my se vidíme naposled!“
Jurský svět: Nadvláda / Jurassic World Dominion
Rozloučení s dinosaury není zrovna velkolepé, spíše přeplácané. Postav je tu jako kobylek, děje se toho tolik, a přitom všechno působí tak zbytečně a prvoplánově. Mohlo by jít o docela zábavnou krvavou komedii, ale na to je málo vtipná. Jurský svět možná nepotřeboval akčnější a šílenější příběh, jen promyšlenější. V nejlepším se má přestat, a když to nešlo v nejlepším, tak prosím alespoň teď.
- Hodnocení