Let’s Dance: Revolution / Step Up: Revolution – recenze
[singlepic id=2328 w=200 h=200 float=left]Tančit se dá opravdu všude. Nevěříte? Brzy budete.
Dva roky utekly jako voda a Let’s Dance už zase nutí naše boky do rytmického pohybu. Nový pár, nový příběh, ale hlavně nové taneční kreace nejen v žhavých ulicích Miami. Letos už jsme tu jeden taneční snímek, lépe řečeno propadák, měli – StreetDance 2 3D. Co myslíte, vydá se Let’s Dance: Revolution v jeho šlépějích nebo nám čtvrté pokračování populární série spraví chuť?
Nebudu vás dlouze napínat a hned z kraje prozradím, že všichni milovníci tohoto filmového žánru si mohou výsknout radostí a utíkat si pro lístek do kina. Pokud se vám po StreetDance 2 3D chtělo brečet (mně chtělo), teď si rozhodně spravíte chuť. Let’s Dance: Revolution se může pochlubit jednou velkou předností a tou je originalita. Veškerá taneční čísla jsou nevšední, plná neokoukaných úchvatných prvků, kostýmů a jsou nasnímána perfektně umístěnou kamerou. I „obyčejnější“ taneční kroky pak ve finále působí naprosto jinak. I 3D efekt je tu bravurně využit a celkový zážitek ještě umocní.
Rozebírat jednotlivé tanečníky nemá cenu, protože by to vydalo na román rozsahu „Vojna a mír“, snímek totiž doslova přetéká výbornými umělci. Uvidíte zbrusu nové tváře, ale setkáte se i se starými známými. U finálního vystoupení si budete připadat, jak na školním srazu, kde potkáváte dobré kamarády. Podívejme se ale na ústřední duo, které se poměrně povedlo. Myslím, že spokojeni budou jak páni, tak dámy. Bývalý baseballista Ryan Guzman, s velkým nadšením ztvárnil roztomilého vůdce taneční skupiny The Mob Seana. Jeho zapálení pro věc a bezbřehá fantasie táhnou partu kupředu a dokáží skoro nemožné, jako roztančit auta na ulici či exponáty v umělecké galerii. Představitelka Emily se naopak tanci věnuje už dlouho dobu. Pokud jste sledovali soutěž „So You Think You Can Dance“ zajisté vám její tvář a jméno nebudou cizí. Řeč je o Kathryn McCormick. Když už jsme u tohoto pořadu, potěší, že v menší roli uvidíme i oblíbenou a brilantní choreografku Miu Michaels.
Bohužel, pokud toužíte po nevšedním ději, máte i tentokrát smůlu. Navíc je položeno více otázek, než kolik dostanete odpovědí. I když snaha o změnu je. Tentokrát nás nečeká souboj tanečních skupin, ani příchod na poslední chvíli, ale i tak je vše dopředu jasné a jen odškrtáváme povinné body programu. Ale o tom to u podobných snímků není. Důležité je, jestli se bavíme, jestli je na co koukat, jestli jednotlivá taneční čísla stojí za to a jestli uvidíme něco, co jsme ještě neviděli. A v tomto případě má Let’s Dance: Revolution opravdu co nabídnout. Je sice o něco slabší, než jeho o dva roky starší bráška, který byl různorodější, ale i tak patří k velmi dobrým zástupcům filmů tohoto žánru. Stačilo se podívat na tváře ostatních návštěvníků kina a na malé holčičky, které se pokoušely napodobit pohyby tanečnic, a hned vám bylo jasné, že budou rodiče prosit, ať je zapíší do nějakého kurzu nebo kroužku.
„Tak co říkáš, chceme ji?“
[singlepic id=2359 w=400 h=300 float=center]
Takto se brázdí ulice Miami.
[singlepic id=2364 w=400 h=300 float=center]
„Vidíte mě?“
[singlepic id=2366 w=400 h=300 float=center]
Bohužel, pokud toužíte po nevšedním ději, máte i tentokrát smůlu. Navíc je položeno více otázek, než kolik dostanete odpovědí. I když snaha o změnu je. Tentokrát nás nečeká souboj tanečních skupin, ani příchod na poslední chvíli, ale i tak je vše dopředu jasné a jen odškrtáváme povinné body programu. Ale o tom to u podobných snímků není. Důležité je, jestli se bavíme, jestli je na co koukat, jestli jednotlivá taneční čísla stojí za to a jestli uvidíme něco, co jsme ještě neviděli. A v tomto případě má Let’s Dance: Revolution opravdu co nabídnout.