Recenze KaprKód: Vysoká umělecká úroveň životopisného dokumentu je na úkor srozumitelnosti a stravitelnosti

Když si to komunistický režim usmyslel, dokázal vymazat jakéhokoliv umělce.

Jedná se o dokumentární operu, která zachycuje pozoruhodný život hudebního skladatele Jana Kapra. Po režisérské a scenáristické stránce za ním stojí filmařka Lucie Králová. Způsobem zpracování se naprosto vymyká obvyklé české tvorbě, což má svá pro i proti.

Jan Kapr se narodil v roce 1914 a dožil se věku 74 let. Pokud se nepohybujete v hudebních kruzích, s největší pravděpodobností jste o něm nikdy neslyšeli. V 50. letech patřil mezi prominentní komunistické skladatele. Po vpádu sovětských vojsk na naše území v srpnu 1968 se proti této akci ostře ohradil. Kvůli tomu byla jeho tvorba zakázána a byl z oficiální paměti téměř úplně vymazán.

Prostřednictvím velmi specifické formy je nám představen život tohoto experimentálního hudebního skladatele.Prostřednictvím velmi specifické formy je nám představen život tohoto experimentálního hudebního skladatele. Míchá se dohromady hned několik různých prvků. Velkou část dokumentu tvoří autentické nahrávky z jeho života, které pravidelně natáčel. Jde o dosud nezveřejněné záběry. I když jsou mnohdy dost nekvalitní, působí autenticky a dotváří celkový dojem.

Protože jsou beze zvuku, doprovází je Český filharmonický sbor Brno, který předvádí neuvěřitelné pěvecké výkony. Pokud však divák není odborník, nejspíše je neocení tak, jak by si zasloužily. Pro laika mohou dokonce chvílemi působit dost křečovitě a nuceně. Často se totiž stává, že přímo popisují život tohoto umělce. Nejedná se ale o nějaké souvislé vypravování, nýbrž například o opakování jednoho či dvou klíčových slov. Některé neartikulované zvuky jsou kolikrát uchu až nepříjemné.

Příběh o jeho životě nemá ucelenou podobu. Chybí nějaký jeden prvek, které by ho udržel pohromadě. Obvykle to bývají třeba vstupy jednotlivých lidí, kteří o dané osobě povídají. V tomto případě se něco takového děje možná jen jednou nebo dvakrát. Přitom zrovna třeba vypravování jeho dcery by mohlo být velmi zajímavé. Takhle se od ní dozvíme jenom to, že dané záběry nikdy neviděla a neměla ani tušení o existenci dalšího sourozence. Více se čerpá například z jeho osobní korespondence.

Je škoda, že cílem dokumentu není představit tohoto bezpochyby neobyčejného skladatele širší veřejnosti. Na to je totiž zvolená forma příliš útržkovitá a zbytečně složitá. Ale jde hlavně o potěšení smyslů náročných diváků, kteří o něm navíc třeba v minulosti už něco málo možná slyšeli. Sám Jan Kapr by měl z díla pravděpodobně velkou radost, protože je stejně experimentální jako jeho tvorba. Jen je otázkou, zda má být touha potěšit zesnulého umělce skutečně postavena nad srozumitelností a stravitelností pro diváky.

Na první pohled je zcela patrné, že práce na dokumentu zabrala autorce mnoho času. Největší důraz je dáván na audiovizuální stránku – všechny záběry i zvuky jsou pečlivě zkomponovány tak, aby vytvořily kompatibilní a neobvyklý celek. Tím ale poněkud trpí vypravování, protože pokud život Jana Kapra blíže neznáte, může pro vás být sdělení občas dost nejasné. Byť se paradoxně některé události říkají opakovaně nahlas, nejsou už dávány do dalších souvislostí. I když dokument nejspíše nadchne diváky s vysokým uměleckým cítěním, ostatní budou prostě jen zmatení a budou s největší pravděpodobností doufat v brzký konec.

Jan Kapr patřil mezi významné hudební skladatele. 

„A teď si ukážeme, jaké zvuky dělá kapr!“

„Kapr – komunista, Kapr – optimista, Kapr – průkopník, Kapr – služebník, Kapr – propagátor, Kapr – organizátor!“

40%

KaprKód / Kapr Code

Na první pohled je zcela patrné, že práce na dokumentu zabrala autorce mnoho času. Největší důraz je dáván na audiovizuální stránku – všechny záběry i zvuky jsou pečlivě zkomponovány tak, aby vytvořily kompatibilní a neobvyklý celek. Tím ale poněkud trpí vypravování, protože pokud život Jana Kapra blíže neznáte, může pro vás být sdělení občas dost nejasné. Byť se paradoxně některé události říkají opakovaně nahlas, nejsou už dávány do dalších souvislostí. I když dokument nejspíše nadchne diváky s vysokým uměleckým cítěním, ostatní budou prostě jen zmatení a budou s největší pravděpodobností doufat v brzký konec.

• Hodnocení