Recenze Zoubková víla: Animovaný film pro děti sice neurazí, ale po jednom zhlédnutí na něj snadno zapomeneme
Co se děje s mléčnými zuby, když dětem vypadnou?
Jedná se o animovaný film pro celou rodinu z lucembursko-německé produkce. I když se na první pohled možná jedná o poněkud zvláštní kombinaci, výsledek není úplně špatný. Ale zase ani nijak zvlášť dobrý, takže se snadno ztratí ve velkém množství průměrných děl podobného typu.
Violetta se už mnoho let snaží splnit zkoušku, aby se stala pravou zoubkovou vílou. Když při ní opět pohoří, vymyslí způsob, jak se dostat do světa lidí, aby všem dokázala, že na to má. Ocitne se v pokoji Maxie, která se právě přestěhovala do města s maminkou k jejímu novému příteli. Aby se Violetta mohla dostat zpět do svého světa a nešťastná Maxie zase do starého domova, budou muset vzájemně spolupracovat.
S hlavní lidskou hrdinkou Maxie se dá poměrně lehce ztotožnit.S hlavní lidskou hrdinkou Maxie se dá poměrně lehce ztotožnit. Musí se smířit s věcmi, se kterými se v dnešní době potýká až příliš dětí. Například s tím, že si její matka našla nového přítele, který má dvě nezbedné děti. Špatně snáší přechod ze zelené vesničky do betonového města a připadá si na všechno sama.
O dost problémovější je postava víly Violetty, protože to není úplně dobrý příklad pro děti. Je líná, drzá, lže a nemá vůbec žádnou pokoru. Pohádkové bytosti sice nemají vždy jenom pozitivní vlastnosti, ale nejsou alespoň tak prvoplánově oprsklé a mají nějakou roztomilou jiskru, kvůli které jim to divák tak trochu odpustí. V tomto případě se něco takového hledá jen velmi těžko.
Ve filmu se taky řeší ochrana přírody, což je téma, které je potřeba předávat dalším generacím. I když to není nic nového, má smysl to opakovat. V celém městě totiž nezbyla kromě jednoho skleníku vůbec žádná zeleň. A stereotypně zobrazený podnikatel/mafián chce zničit i ten poslední kousek. Sama víla zjistí, že má s přírodou společného mnohem víc, než si původně myslela. O čemž svědčí i to, že místo dárků pro děti umí vyčarovat pouze fialky.
Animované snímky mohou pobavit nejen děti, ale i dospělé. Mohou totiž obsahovat skryté vtipy, které pochopí pouze starší diváci. Když se něco takového povede, dá se na taková díla koukat opakovaně. V Zoubkové víle se to ale příliš neděje. Jedinou jakž takž vtipnou postavou je nevlastní mladší bráška, který ale zase nedostává tolik prostoru.
Po animované stránce se nelze ubránit dojmu, že z toho šlo udělat ještě velkolepější podívanou. Když se řekne svět víl, tak by si člověk dokázal představit ještě mnohem fantazijnější prostředí. Navíc by se mělo možná upustit od trendu, že jsou lidé zobrazováni tak nerealisticky. Úzkých nohou a velkých hlav a očí už bylo až dost.
Film Zoubková víla je klasickým příběhem pro děti, který ale nepřináší nic nového. I když se zabývá tématy, se kterými se může mnoho lidí ztotožnit. Hlavní hrdinka se totiž musí vyrovnat s novým nevlastním otcem a sourozenci a změnou prostředí. Těm nejmladším se taky předává důležité poselství, že bychom si měli vážit přírodního bohatství. Víla Violetta pro ně ale není příliš dobrým příkladem, protože se často chová dost namyšleně a nečestně. Animace by mohla být propracovanější a chybí také humor, díky kterému se podobné snímky stávají oblíbenými. Film diváka neurazí, ale ani nijak zvlášť nenadchne, protože na něj po jednom zhlédnutí lehce zapomene.
„Kdo jsi a co děláš v mém pokoji?“
„V lidském světě se mi bude líbit, mají tu hodně sladkostí!“
Když dostaneš pokoj s tím nejhorším možným výhledem…
Zoubková víla / Meine Chaosfee & ich
Film Zoubková víla je klasickým příběhem pro děti, který ale nepřináší nic nového. I když se zabývá tématy, se kterými se může mnoho lidí ztotožnit. Hlavní hrdinka se totiž musí vyrovnat s novým nevlastním otcem a sourozenci a změnou prostředí. Těm nejmladším se taky předává důležité poselství, že bychom si měli vážit přírodního bohatství. Víla Violetta pro ně ale není příliš dobrým příkladem, protože se často chová dost namyšleně a nečestně. Animace by mohla být propracovanější a chybí také humor, díky kterému se podobné snímky stávají oblíbenými. Film diváka neurazí, ale ani nijak zvlášť nenadchne, protože na něj po jednom zhlédnutí lehce zapomene.
- Hodnocení