Hotel Transylvánie / Hotel Transylvania – recenze

[singlepic id=2519 w=200 h=200 float=left]Podnik dostal 666 hvězdiček.

 

V podniku pro monstra všech tvarů, velikostí a národností se občas dějí divy, dokonce i ty kinematografické. Hotel Transylvánie padá, ba dokonce přímo vlétává do všech možných pastí animáků pro dětské publikum, ale přesto se mu po úporné snaze podaří zanechat nějakou tu vřelou vzpomínku.

Abych byl konkrétnější, příběh filmu je naprosto neoriginální, valnou většinu gagů buď odhadnete, nebo nejsou z počátku tak vtipné, jak by si to tvůrci i diváci přáli. Postavy vyšly poněkud jednorozměrné, což zabolí hlavně u Drákulovy dcery Mavis a Jonathana, lidského vetřelce ve světě příšer. Takže tu hlavně zůstávají roztodivné vizuální kreace, respektive nekonečné pokusy s každou příšerou zvlášť a hlavně s jejich kombinací na jednom místě. V úvodu, bohužel, takové partie působí dost chaoticky, respektive chaotičtěji, než film potřeboval, aby si jeho „akrobatická čísla“ udržela pozornost. Tempo a dávkování se postupem času zlepší, jenže se z toho určitě dalo vytěžit daleko víc.

Potenciál romantické pohádky nakonec dozraje. Vtipy jsou už doopravdy vtipné, čas od času probleskne nějaká skutečná emoce a postavy se dočkají zajímavější interakce. Zlepší se vše kromě příběhu. Ten zůstává dokonale předvídatelný do naprostého konce. Vizuálního stránka se jistě podařila, jenže v dnešní době tu nic dokonce ani malého diváka zrovna nepřekvapí.

S dětskými filmy je ta potíž, že se snadno natočí něco, co cílovou skupinu uspokojí a tudíž scénáristům může chybět pocit zodpovědnosti. V tomto případě jsem si musel vzpomenout na jiný nedávný animák – Piráty, kteří navršili spoustu extrémně dětinského humoru, hodně dospěláckého a proložili to taky kvalitou střední cesty. Hotel používá podobný recept, i když s tou dávkou infantility to poněkud přehnal – vzpomínky na Kačeří příběhy u mne začaly nabíhat dost rychle.

Samotného mne překvapuje, že za ubytování dávám nakonec podniku (navzdory úvodnímu výkřiku) tři hvězdičky. Drákula vyzbrojen kouzlem Bély Lugosiho dokázal dobýt svět. S kouzlem Adama Sandlera (nebo u nás Petra Rychlého) dokáže překonat princeznu Meridu. Nic víc, nic míň.
 
 

„Pojď, Jonathane! Mám tu speciální pokoj se třemi upírkami.“

[singlepic id=2540 w=400 h=300 float=center]
 
 

„Počkejte všichni tady, dokud nevyřešíme ten problém se Straussem-Kahnem, naším nejproblematičtějším hostem.“

[singlepic id=2541 w=400 h=300 float=center]
 
 

„Tati, je pravda, že v kresleného upíra tě změnil Bůh jako trest za Jacka a Jill?“

[singlepic id=2544 w=400 h=300 float=center]
 
 

0%

Samotného mne překvapuje, že za ubytování dávám nakonec podniku (navzdory úvodnímu výkřiku) tři hvězdičky. Drákula vyzbrojen kouzlem Bély Lugosiho dokázal dobýt svět. S kouzlem Adama Sandlera (nebo u nás Petra Rychlého) dokáže překonat princeznu Meridu. Nic víc, nic míň.

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací