Argo – recenze
Hollywood slouží své vlasti!
Ještě předtím, než prožijeme poslední Usámovy dny (z velké části patrně bez Usámy), oživme historickou paměť a poznejme lépe starší misi v rozvášněném muslimském světě. Vojáci tenkrát vlastně selhali a úkol musel být splněn za pomocí chytrého klamu. Taky nešlo o likvidaci, ale naopak o záchranu.
Ben Affleck se v Argu vrací k bolestnému příběhu amerických dějin.Ben Affleck se v Argu vrací k bolestnému příběhu amerických dějin, ale neztrácí přitažlivost pro nepamětníky a lidi mimo USA, jelikož se v tu dobu kvůli zmíněným událostem posouvalo mezinárodní dění a dosud má vážné důsledky. Chyby ve vysoké politice ze strany USA jsou natvrdo pranýřovány na samotném začátku bez sentimentálního pláče nad rozlitým mlékem, tedy jazykem přístupným pro všechny země a časy. S velkým obrazem se stejně kvapem rozloučíme, nejde nám o souvislosti, nýbrž o pomoc jednotlivcům a sdílení nejistoty tehdejší mise s hodně pochybným výsledkem. Jakmile přikročí agent CIA Mendez (Affleck) k uskutečnění operace, duch profesionality a čistokrevného historického dramatu nenechá ve filmu zbytečné místo, naopak přilepí váš zrak i ke zdánlivé výplni, protože vše, co se děje, je malým krokem ke konečnému cíli. Dokumentarizující tendence mají jen tu vadu, že se skoro nic nedozvíme o zachraňovaných lidech – zas až tak „osobní“ film není a Affleck musel co nejvíc vystavět rekonstruovat cestu protagonisty, již převzal.
Není tomu lehké uvěřit, ale Argo má také svoji komediální část, totiž v pasážích z hollywoodských studií, která umožnila Mendezovi stvořit falešnou záminku cesty do Iránu (ve snímku nicméně chybí zajímavá informace, že na úplném počátku sehrál svou roli scénář k potenciální adaptaci Pána světla od Rogera Zelaznyho). Odlehčené partie úžasného Johna Goodmana sice jakoby vypadly z úplně jiného díla, ale osvěží vás před návštěvou jámy lvové.
Menší pohlavek bych dal scénáristovi za tradiční „vylepšení“ závěru – scéna s osobní kontrolou je koukatelná, o honičce mi už nikdo nemusel vysvětlovat, že se ve skutečnosti neodehrála. Inu, filmy nejsou realita a ta bývá buď krutá, nebo nudná (jak by se mnou souhlasil Arthur Schopenhauer). Trocha snahy jí jinak může přetavit v jeden z nejlepších snímků roku.
„Kdyby měl ajatolláh skutečnou kulturu, nedělal by revoluci. Někdo by mu měl doporučit četbu Salmana Rushdieho.“
„Snad ty Star Wars rychle skončí a lidi se přestanou ptát, kdo to bude režírovat.“
„Především v mešitách se našinec radši ztratí v davu.“
Argo
Menší pohlavek bych dal scénáristovi za tradiční „vylepšení“ závěru – scéna s osobní kontrolou je koukatelná, o honičce mi už nikdo nemusel vysvětlovat, že se ve skutečnosti neodehrála. Inu, filmy nejsou realita a ta bývá buď krutá, nebo nudná (jak by se mnou souhlasil Arthur Schopenhauer). Trocha snahy jí jinak může přetavit v jeden z nejlepších snímků roku.