Kuře na švestkách / Poulet aux prunes – recenze
[singlepic id=2924 w=200 h=200 float=left]…a perský houslista na smrtelném loži
Po Persepolis získal filmovou podobu další komiks iránské emigrantky Marjane Satrapi. Tentokrát je společenský kontext jenom naznačen a místo něj převládají velice osobní a přitom velmi společní průvodci lidským životem – umění, láska, rodina, zklamání a smrt.
Je skoro až s podivem, že Kuřeti nebylo jeho kreslené provedení ponecháno. Prokládání scén, snové obrazy a hravá (byť hodně temná) atmosféra nezapřou svůj původ a pár sekvencí stejně animovanou podobu potřebovalo. Konverze na živé herce sice film přiblížila mainstreamu, ale také s ním spojila nepřirozenou režii.
V každém formátu zřejmě tak či onak zaujme rozkouskované vysvětlování minulosti hlavního hrdiny Nassera Aliho Khana (Mathieu Amalric) s krátkými odbočkami k jeho ženě Faranguisse (Maria de Medeiros) a do budoucnosti jejich dětí. Ratolesti zažijí události tragické i komické, jimiž se nemá cenu zabývat. Jde tu o Nasserův život a vedlejší příhody naši pozornost zbytečně rozptylují.
Nasser konec konců, se svým životem končí. Vzdává se ho dobrovolně a celý odchod trvá pěkně dlouhý čas, jenž využívá k sebereflexi. Nemá toho moc hezkého k poznání. Ztratil totiž samotnou vůli dál pokračovat a to ho vrací do doby jeho osobního a uměleckého tragického přerodu. Všechno to má brzy definitivně zhasnout hlavní vypravěč, anděl smrti Azrael (Edouard Baer – tak roztomilý Asterix to byl… ). Otázka je, jestli existencionalismus umírání a smyslu života stačí ke sdělení něčeho podstatného.
Nasserova minulost má poetiku, krásu, emociální sílu a stejně jako všechny roviny příběhu i určitý vtip, ale s odstupem času vám může zápletka přijít možná až podprůměrná, aniž by to zkazilo celou podívanou. Kouzelné zpracování to určitě dostatečně vynahrazuje.
Ani umírající nedá dopustit na čerstvý vzduch.
[singlepic id=2926 w=400 h=300 float=center]
Není to vidět, ale schyluje se k tragédii.
[singlepic id=2927 w=400 h=300 float=center]
Nasserova minulost má poetiku, krásu, emociální sílu a stejně jako všechny roviny příběhu i určitý vtip, ale s odstupem času vám může zápletka přijít možná až podprůměrná, aniž by to zkazilo celou podívanou. Kouzelné zpracování to určitě dostatečně vynahrazuje.