[singlepic id=2412 w=200 h=200 float=left]Nevěrná Ruska předvádí „divadýlko“.
Jen těžko se dalo pochybovat, že Joe Wright dokáže opět uchopit knižní klasiku a nechá jí zazářit jako mladou hvězdu, zvlášť když titulní roli světoznámé lovestory obsadil Keirou Knightley, jejíž tvář víly donutí dnešní muže zapamatovat si paní „Předsudkovou-Bennetovou“ i smyslnou Kareninu. Zůstane tahle hvězda zářit, nebo rychle vyhasne a spadne?
Jakmile se totiž Wright ocitl v Rusku, zjistil, že na svou produkci nemá dost rublů ani liber. Aby ušetřil, udělal z nouze ctnost a významnou část příběhu prostě situoval do uzavřeného prostoru divadelního jeviště. Dokonce i koně na něm závodí (tomu bych se v carském Rusku zas tak nedivil). To samé, co v jeden moment obstojí jako mnohovrstevnaté umění, může se záhy ukázat, když už ne podobné parodii, tak jako nějaká jednoduchoučká „Anna Karenina na ledě“. Sílu Wright mnohem jasněji ukazuje v citovém kontaktu mezi nešťastnými milenci. Sbližování, tanec a vášeň jsou podporovány kromě herců také kamerou a hrou s vizuálními efekty a důstojností, které se možná bláznivé aféře dostává.
Keira Knightley exceluje nejen díky své kráse a šmrncu… Svět Anny je vyplněn buďto slabými, nebo vyhaslými muži. Její manžel Alexej (Jude Law) zvlášť zde připomíná směšnou postavičku z Tintina a ani hrabě Vronskij (Aaron Taylor-Johnson ) není v soukromém životě zrovna silná osobnost. I když je tak podtrhávána síla herečky a její postavy, přišlo mi, že představitelé její bývalé a současné lásky byli nakonec přespříliš marginalizováni. Být výrazným mužem, to si může dovolit jedině někdo, kdo se Anně vyhýbá širokým obloukem. To znamená například Konstantin Levin (Domhnall Gleeson) a jak už to v adaptacích bývá, Levinovy lapálie působí, bohužel, jako dodatečně přišroubovaný subplot.
Proč to nepřiznat, Wrightova Anna Karenina je trochu toporná ve svém nedobrovolném experimentu. Jinak ale znovuoživuje starý působivý text, dává mu působivou oslnivou formu a povrchnosti se přitom vyhýbá.
„Něco se stalo s osvětlením… Buďto dílo anarchistů, nebo pravoslavných tmářů.“
[singlepic id=2899 w=400 h=300 float=center]
„Žena přece může mít dva muže. Hrabě Vronskij mi říkal, že on a Taylor Kitsch to zvládali dobře.“
[singlepic id=2901 w=400 h=300 float=center]
Do stanice Touha míří kromě tramvají i vlaky.
[singlepic id=2902 w=400 h=300 float=center]
Proč to nepřiznat, Wrightova Anna Karenina je trochu toporná ve svém nedobrovolném experimentu. Jinak ale znovuoživuje starý působivý text, dává mu působivou oslnivou formu a povrchnosti se přitom vyhýbá.